Oba odborníci ke svému zkoumání přistoupili zcela exaktně a využili nové nástroje, které v době předchozích vyšetřování Masarykovy smrti nebyly k dispozici. Například software Virthuman, používaný v univerzitním výzkumném centru NTC pro analýzu chování lidského těla při dopravních nehodách.

Naším cílem bylo zjistit, jestli mohl Masaryk bez cizího přičinění dopadnout do místa, kde je jeho tělo zdokumentováno, nebo jestli mohlo být tělo vyhozeno či vystrčeno z okna. Potřebovali jsme tedy zjistit, s jakým zrychlením by muselo tělo padat, aby dopadlo na finální místo,“ vysvětlil Jan Špička.

Měření v Černínském paláci

Přímo v Černínském paláci, kde k úmrtí politika v noci z 9. na 10. března 1984 došlo, proto odborníci naměřili výšku oken, šířku římsy a další údaje pro přesný popis geometrie budovy. S pomocí figuranta také zaměřili polohu, v níž je Masarykovo tělo vyfoceno.

Při experimentálním měření pak za pomoci čtyř dobrovolníků, kteří měli na pase umístěný akcelerometr, měřili a počítali zrychlení při normálním skoku s použitím rukou i bez něj, při maximálním skoku, ale i při pádu, kdy člověk jen udělá krok do prázdna.

Mohl skočit sám

Získaná data pak použili při dvojím modelování situace, v šikmém vrhu a s využitím softwaru Virthuman, na němž lze simulovat i komplikované situace s vícečetnými nárazy. „V obou případech se prokázalo, že do polohy, do které Jan Masaryk dopadl, se člověk může dostat sám, bez pomoci jakékoliv vnější síly,“ uvedl Jan Špička.

Badatelé tak došli k závěru, že Jan Masaryk se mohl do polohy, ve které byl nalezen, dostat sám, a to jakýmkoliv z testovaných způsobů.

Nejvíce pravděpodobným se jeví normální odskok s použitím rukou. Masarykova symetrická zranění totiž svědčí o svislém pádu s odrazem od budovy bez bočních výchylek. Vědci tak považují vyhození nebo vystrčení Jana Masaryka přímo z okna za nereálné. Případný útočník by za politikem pravděpodobně musel vylézt na římsu, aby do něj mohl strčit.

Dobové svědectví policisty

V nedávné době se přitom objevil i podnět k znovuotevření případu postavený na nahrávce z roku 1968. Ta obsahuje vyjádření policisty, který byl ono březnové ráno jako první povolán do Černínského paláce.

„Nahrávka má zpochybňovat oficiálně uváděné časové údaje a také věrohodnost fotografie těla Jana Masaryka. Dle slov policisty byl nebožtík upraven k fotografování a na fotografii chybí kůstky z roztříštěných nártů, které na pokyn lékaře policista sesbíral do kapesníku a položil vedle těla,“ uvedla mluvčí Západočeské univerzity Šárka Stará.

Video
délka: 03:19.70

Byla to vražda. Masaryka vyhodili ho z okna, říká spisovatelka Jandečková. Blesk - Jaroslav Šimáček

Podle Martina Čermáka a Jana Špičky však nahrávka nepřináší informace, které by zpochybňovaly výsledky jejich měření.

„Pokud došlo k manipulaci s tělem předtím, než bylo vyfoceno, muselo jít nanejvýš o přetočení z boku na záda nebo posunutí ruky,“ řekl Jan Špička s tím, že výsledky jejich bádání odpovídají tomu, k jakým zraněním během pádu došlo. Symetrická poranění chodidel, pánve a žeber podle nich dokazují, že tělo při pádu dopadlo nejdříve na nohy a pánev, hlava zůstala bez poškození, následně se tělo posunulo a padlo na záda nebo na bok.

 

Nové vyšetřování

Oba odborníci jsou tak přesvědčeni, že vražda se buď nestala, nebo jinak, než ukazují závěry posledního vyšetřování. 

„A protože se domnívají, že je ve veřejném zájmu řádně vyšetřit, popsat a pochopit okolnosti úmrtí Jana Masaryka, podali podnět ke znovuotevření vyšetřování tohoto případu,“ dodala Šárka Stará.  

Vyšetřování státní zástupce obnovil  21. října, Úřad pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunismu už oba odborníky oslovil s žádostí o spolupráci.

Video
délka: 02:51.80

Jan Bydžovský o otci, který se prý doznal k vraždě Masaryka. Jakub Kopřiva, Jan Jedlička

Fotogalerie
28 fotografií