7°C
Jedinečná kolorovaná perokresba cisterciáckého kláštera v Plasích na Plzeňsku, které se říká veduta, pochází z 18. století. „Je výjimečná tím, že zachycuje nejen skutečný stav kláštera před jeho zrušením v roce 1785, ale i to, jak si mniši představovali jeho budoucí podobu podle projektu stavitele Santiniho,“ vysvětlil vedoucí Centra stavitelského dědictví v Plasích Pavel Kodera.
Existují dva druhy vedut. První zachycují skutečný stav objektu, druhé, jak budou stavby vypadat. Tato kresba je takovým mixem. Kromě skutečných budov jsou na ní i ty, které nikdy nevznikly. „Je to veliký kostel, který se měl postavit před konventem, dále pak severní křídlo prelatury dostavěné jen ze dvou třetin a stáje,“ dodal Kodera. Výjimečnou kresbu tak chrání sklo, které neprostřelí ani samopal kalašnikov.
Osudy vzácné veduty
Vedutu koupilo ve Vídni pražské technické muzeum. „Rakouský antikvář jí měl u sebe 40 let. Získal jí od maďarského kolegy, u kterého také roky ležela. Veduta se do Uher dostala nejspíše z majetku mnicha Františka Štera, který umřel v roce 1804 jako plaský farář,“ řekl Kodera.
Kdo ji nakreslil?
Po zrušení kláštera v roce 1785 si nechal vedutu cisterciácký mnich František Šter. „Ten si ji podepsal. Ale autorem není,“ řekl Kodera. Vzácnou kresbu zhotovil nejspíš zednický mistr Martin Prusík. Ten vytvořil i několik podobných kreseb klášterních statků.
Skončí v depozitáři
Originál veduty bude v Plasích k vidění minimálně do neděle 3. září, pak bude uložen v klimatizovaném archivním depozitáři Národního technického muzea. Návštěvníci si budou moci prohlédnout v plaském Centru stavitelského dědictví její zvětšenou reprodukci.
Otevírací doba a vstupné
* Vstupné: plné 110 Kč, snížené 70 Kč, rodinné 270 Kč, otevřeno 10 až 18 hodin
