Pan Miroslav na chatě tráví většinu roku. Když ji budoval, udělal ji na podezdívce a zabetonoval, protože stojí v nejvíc záplavovém místě, pár metrů od řeky a navíc i od mostu, kde se hromadily klády a vše, co řeka lidem ukradla. S chatou však nehnula.
„Je mi líto souseda. Domek si přestavěl na stáří. Bezbariérový, s vířivkou, saunou, nedávno rekonstrukci dokončil. Proud mu nejdříve utrhl roh a pak celou boční stěnu,“ dodal pan Miroslav.
Jemu odplavalo jen 60 metrů plotu a vířivka. „Ta je teď asi někde v Ostravě, prý ji někdo viděl v toku,“ usmál se muž.
Některé odolaly, jiné ne
Na více místech si lidé po povodni lámou hlavu, jak je možné, že některé stavby, zůstaly stát takřka neporušené a jiné, mnohdy daleko bytelnější, se odporoučely. Příkladem je skleník také v Zátoru.
Stojí kousek od řeky, na místě, kde se musely demolovat domy. „Valila se přes něj voda, a přesto zůstal nepoškozený. Nepochopitelné,“ poznamenal další z místních mužů.
Zeď pomohla
Vzápětí ještě ukázal na náhrobek, který do obce také přinesl proud. „Není z našeho hřbitova. Ukazuje to sílu řeky, když někde porvala a nám tady vyplivla takový těžký kus kamene,“ řekl.
Že prevence není na škodu, ví už dnes Svatopluk Mojžíš (78) z Nových Heřminov. Vybudoval kolem domu zeď a díky ní může bydlet dál. „K nám se tady na kraji obce přihnaly a spojily tři proudy. Z kopců, z protržené hráze a od silnice. Za oběť jim padl dům souseda i pár dalších. Já vděčím zdi za to, že jen vysušuji,“ dodal Mojžíš.
VIDEO: Demolice domu rodiny Kolářových v Zátoru na Bruntálsku. Kvůli povodním zde musí být strhnuto pět obydlí.
