„S hrůzou jsme sledovaly, jak se hladina řeky blíží. I se psem se nám podařilo včas odejít. Viděly jsme, jak voda vzala část domu, v němž se zřítilo patro do sádek. Vzala s sebou chovné rybníčky i ryby,“ říká Marcela Žaláková (52).
Tu znají dobře místní i turisté navštěvující Jeseníky, právě ona vydávala pruty a ryby vypiplané v místní sádce si od ní pořizovali. Znají i dceru Ivanu (29), která jim ze pstruhů i jiných vodních tvorů chystala v baště vyhlášené lahůdky.
Začínaly před 54 lety
„Už tu bydlet nebudeme. Byly mi dva roky, když tu řádila povodeň poprvé. Vzpamatovávaly jsme se z toho přes rok. Letos jsme přišly úplně o všechno,“ poznamenala dcera Ivana. Bezradná je babička Marie, která s manželem baštu založila.
„To bylo před 54 lety, to jsme ještě měli dost síly, ale nerezignujeme. Chceme to tu opět zprovoznit a prosíme všechny, zda by nám nepomohli finančně ve veřejné sbírce. Nic než peníze nepotřebujeme, nějak si tu potom poradíme sami,“ říká. „Minule nás obnova stála přes 15 milionů,“ dodala.
Odhadovaná škoda se pohybuje pouze na rybářské baště okolo 1,5 milionu. Na pstruhařství, na kterém je bašta přímo závislá, je škoda další nejméně dva miliony.
Bylo to horší
„V roce 1997 šla voda rychle, tentokrát to bylo daleko horší. Hladina se zvedala mohutně, my jen s hrůzou sledovaly z kopce, kam jsme hned utekly, jak přicházíme o všechno, co jsme měly. Vše od oblečení, vybavení, majetek, po baštu,“ popisuje zkázu rybářství Marcela Žaláková.
„Bašta a rybářství, to jsou srdcové záležitosti celý náš život, celé naší rodiny. Děláme to pro lidi, aby mohli děti učit lovit, aby si pochutnali na čerstvé rybě ze zdejší jesenické přírody. Nebýt nadšení, už bychom se do obnovy určitě nepustily,“ říká Marie Žaláková.
