„Běžně se sem do provozu nechodí. Důl Jeremenko byl postupně hlouben do 1061 metrů a jedeme do 5. patra jámy,“ říká Pavel Malucha ještě ve výtahu, kterým sjíždíme do šachty. Při vystupování je cítit sirovodík, jakoby tu rozbili zkažená vejce.
Plyn vytlačuje důlní voda, a tu společnost DIAMO pravidelně z dolu vytěžuje. „Důlní voda je na rozdíl od povrchové slaná. Odčerpáváme ji kvůli činnému Dolu ČSM ve Stonavě, jelikož je tu revír propojený pod zemí šachtami,“ vysvětlil Malucha.
Šachty se musí zatopit vodou
Pokud těžba černého uhlí skončí v roce 2025 i ve Stonavě, je nutné kvůli bezpečnosti obyvatel a majetku šachty následně vodou zatopit. Aby sevzabránilo případným propadům. „To ale potrvá ještě desítky možná i sto let, než se zatopí,“ dodává Malucha.
Pod zemí v ostravském Dole Jeremenko, v hloubce bezmála 600 metrů Karel Janeček
Sjíždíme z povrchu rozpáleného sluníčkem na 35 stupňů a na sobě pod pracovními overaly máme krůpěje potu. V šachtách dolu mohutně fučí a je tu extrémně vlhko. Jdeme dál, scházíme do nižší sloje, vyhýbáme se u toho kolejnicím na dopravu důlních vozíků. Sem tam někdo zakopne, anebo se praští do hlavy. „Naštěstí máme přílby,“ komentuje to jeden z novinářů, jenž hlavou buší do ocele opakovaně.
Zpocení jsou všichni, část výpravy pociťuje klaustrofobickou tíseň. „Co kdyby se pokazil výtah a vyšplhali bychom přes půl kilometrů nahoru jenom po žebříku?,“ tážou se. Do toho rozptyluje účastníky hluk čerpadel, sajících důlní vodu. „Sají 165 litrů za sekundu,“ komentuje to průvodce. Když byl čas vyfárat, mnohým se ulevilo.
Z podzemí na věž
Po vyfárání ještě obhlídli těžní kladivovou věž, která je dominantou Vítkovic, z níž se navíc nabízejí netradiční pohledy po okolí. Vidět je fotbalový i hokejový stadion, Beskydy a nejvyšší jejich bod Lysá hora či Dolní oblast Vítkovice.
Horníci, kteří z podzemí vyvezli poslední vozík již 30. června 1994, na věž často nejezdili. Ti se spíše nadýchávali sirovodíku v hloubi šachty.
Těžba zvedla životní úroveň
Těžba uhlí vyvrcholila v Ostravě ukončením těžby v dole Odra, skončila tak dlouhá historie dobývání trvající 212 let. Celkově tady bylo vytěženo asi 1,7 miliard tun černého uhlí. Pod zemí je uhlí ještě velmi mnoho.
Ostrava byla původně malá a bezvýznamná osada, od 18. století objevem černého uhlí se dostávala na výsluní. Proměňuje na se třetí největší město Česka a „Ocelové srdce republiky“.
Po roce OKD a DIAMO, které zahlazuje následky po hornické činnosti. Pečuje o hlavní i opuštěná důlní díla a odplyňovací vrty, čerpá důlní vodu v lokalitách Jeremenko a Žofie, sleduje důlní plyny prostupující z podzemí na povrch.
