„Jezdil jsem několik let kamionem po Evropě, ale kvůli tomu mě manželka v podstatě neviděla. Když se nám narodil syn, řekla mi, že musím zůstat v Ostravě. Přišla příležitost a vidíte, jsem tu přes 14 let. Prošel jsem všemi provozy,“ líčí Tomáš Kuča (46), který dělá mistra směny na výrobě výpalků neboli rozmanitých tvarů pro mosty či různé stroje.
Jeho syn (17) kráčí ve šlépějích táty. Přestože se dostal na gymnázium, vybral si strojní průmyslovku. „Tam cílí na robotiku. Všichni víme, kam vývoj moderních strojů v průmyslu směřuje, bude se mu to hodit,“ míní mistr.
S manželkou za dva roky
Tak trochu opačně to má mistr trati na nejtěžším provoze Kvarto, kde se válcují tlusté plechy. Mimo jiné pro obří lodě.
Tak probíhá válcování plechů v hutích Vítkovice Steel. Michal Charbulák
„Já manželku prakticky nevídám. Dělá vedoucí v obchodě s koberci a doma se většinou mineme. Ona přichází a já už jsem na cestě do práce. Za dva roky ale plánuju důchod, ani o den víc,“ tvrdí Jaromír Kopecký (62) s úsměvem.
Srovnal i vztahy a podmínky v práci dříve a dnes. „Dělám tady 40 let. Dnes je vše, co do bezpečnosti, pečlivější a zodpovědnější, dříve to bylo mnohem benevolentnější. Na druhou stranu jsme se všichni valcíři v podstatě znali i s rodinami a podnikali časté společné akce, dnes je to vše anonymní,“ říká.
Společnost Vítkovice Steel dnes zaměstnává skoro 900 lidí, je největším výrobcem plechů v Česku. Pomalu už se chystá na velký historický milník. Za čtyři roky podnik oslaví 200 let od založení.
