23°C
„Lom má vzniknout kousek od základní školy, od hřiště, od haly firmy, která se specializuje na jemnou měřící techniku a navíc v těsném sousedství zemědělského družstva, kolem kterého se pase dobytek. Umíte si představit, co by způsobily otřesy a kravál a prach při odstřelování kamene?,“ ptala se starostka Zátoru Salome Sýkorová.
Podle ní firma PGM z Otrokovic argumentuje tím, že kámen bude potřeba pro chystanou stavbu přehrady v nedalekých Heřmínovech a nedostává se ho ani na budování silnic a obchvatů. „Nechápu. V okolí máme okolo deseti kamenolomů, netřeba další,“ doplnil bývalý lesní správce a myslivec Zdeněk Hájek.
Pozemky jsou státu
Ten upozorňuje hlavně na devastaci přírody. „Kvůli těžbě má padnout okolo 31 hektarů lesa. Lesa, kde žije velké množství chráněných i kriticky ohrožených druhů. Od chřástala, po šelmy. Dotčená oblast je z ochranářského pohledu velmi ceněná,“ dodal Hájek.
Například Slučí potok s přírodními meandry je významný pro spoustu chráněných druhů od ryb pro živočichy a plazy. Teče jen pár metrů od cesty, po které by jezdily desítky kamionů.
Lidé v Zátoru nyní ve velkém podepisují petici. Pozemky, kde má vzniknout kamenolom, však patří státu. „Proto je možné, že naše odmítnutí ničemu nepomůže. Pokud by stát vyhodnotil, že je kámen potřeba, můžeme si protestovat, jak chceme,“ doplnila starostka.
Přírodu neopomíjíme
Podle mluvčího Státního báňského úřadu Bohuslava Macheka povolení k těžbě předchází tzv. EIA, čili posouzení vlivu na životní prostředí a vyjadřuje se k němu i vojenská správa. „Samozřejmě zkoumáme i to, jaký by měl takový lom vliv na život obyvatel v okolí,“ uvedl Machek k tomu, že souhlas se nedává jen tak.
„Existují veřejně přístupné geologické mapy, z nichž lze poznat, kde se u nás dá těžit kámen a jaký. Před rokem 1989 se dost vrtalo a ložiska jsou podrobně zmapovaná,“ dodal mluvčí k tomu, jak na kopec nad Zátorem společnost z Otrokovic přišla.
Surovinový kolaps
Společnost PGM z Otrokovic na Zlínsku svůj záměr představila na zastupitelstvu. K protestům většiny obyvatel, se vyjádřil její jednatel Oto Mišurec. „Připomínky ohledně přírody necháme na posouzení odborníků a kraje. Bojovat s obcí nebudeme, ale budeme se řídit novým liniovým zákonem, kde vláda posoudí, zda má ložisko mimořádný význam pro zajištění surovinové nebo energetické bezpečnosti státu či jeho infrastruktury. K tomu stát dospěl na základě hrozby surovinového kolapsu,“ uvedl Mišurec.
Z předpokládané roční těžby 250 až 350 tisíc tun chce společnost posílit rozpočet obce o 1,7 milionu korun.
VIDEO: Přehrada Nové Heřminovny má povolení, stavět se začne v roce 2027.
Přehrada Nové Heřminovny má povolení, stavět se začne v roce 2027. ŘSD
