„Hlavně táta Vítězslav, který by se letos dožil sta let, byl nadšeným lidovým sběratelem těchto památných věcí. Nejen kolovrátků, ale i valašek a všeho, co patřilo k ovčáctví a uměl o tom krásně vyprávět. Já v tom pokračuji,“ řekl pan Pavel.
On sám ví, jak se co používá a k čemu to sloužilo, ale třeba příst se zatím ještě nenaučil. Muž se teď rozhodl o tuto starobylou krásu podělit s návštěvníky památníku Josefa Kaluse v Čeladné, kam část sbírky propůjčil.
Vychytávky nenajdete
„Někteří lidé měli doma naprosto obyčejné kolovrátky, jiní je chtěli přizpůsobit interiéru, takže si je nechávali řezbářem vyzdobit,“ zmínil. V tom se liší, jinak mechanismus předení je u všech stejný. Že by nějaký koumák tehdy vymyslel zlepšovák, který by práci předleně ulehčil, například zrychlil, s tím se muž u této mašinky nesetkal.
Kromě kolovrátků mu doma prostor zabírají i různé nádoby na mléko, které vyřezávali v zimě bačové na salaších nebo valašky, jež sloužily ovčákům nejen jako obrana, ale také s nimi často museli vysekat zatoulané ovce, často uvázlé v roští.
Fajka nebo Sýkorka
Na výstavě kolovrátků nechybí ani spousta zajímavostí kolem oveček, které k nim samozřejmě patří. Například jaká nejčastěji dostávaly od bačů jména. Babuško, volávali na černou ovci, která mívala přes hlavu bílý pruh. Fajko zase na bílou, které měla černou tlamu i s nosem. Sýkorka se nazývala taková chlupatice, která měla kolem očí červenavé pruhy. Jméno Kočka dostala jak jinak, než krásná statná bílá ovečka.
VIDEO: Vláčky z Mosilany zachráněny! Jezdí v nových prostorách na Dukelské třídě v Brně-Husovicích.
Vláčky z Mosilany zachráněny! Jezdí v nových prostorách na Dukelské třídě v Brně-Husovicích. Jiří Nováček