„Látková figurka přišla teprve nedávno od dvaaosmdesátileté babičky z Kladna. Je sto let stará,“ řekla Pavla Dobíšková (73) o válečné panence. Panenkám se věnuje už 33 let a neskrývá, že stále s velkou vášní, kterou přenesla i na manžela Rostislava (75).
Zatímco ona nadšeně bere jednu za druhou, vypráví jejich příběhy a k tomu ukazuje letité časopisy a knihy, podle kterých jim háčkuje a šije oblečení, manžel nosí v krabicích rozbité panenky, které brzo „uzdraví“. Naučil se s nimi kouzlit a není snad poškozená panenka, které by nedokázal vrátit krásu.
Panenky Pavla Dobíšková shání po bazarech, inzerátech i na internetu. „Vzhledem k jejich historické hodnotě to není levné, ale díky manželovi, který je umí opravit, si můžu dovolit koupit rozbité za levnější peníz,“ popsala paní Pavla. Od doby, kdy je vystavuje, jí občas lidé sami od sebe pošlou nějaký kousek.
Panenky s rodným listem
Ve sbírce dobových československých panenek z porcelánu a celuloidu paní Pavly nechybí ani černoušek, jeptiška nebo obří chlapeček Ferda. Toho si hýčká už 25 let. Ke každému kousku existuje „rodný list“ a nejstarší pochází z roku 1870.
„Vzadu na krku mají značky, takže můžu vyhledat, kdy a kým byly vyrobeny,“ uvedla žena, která kromě toho sbírá i všechny dobové věci, které k panenkám patří. Pokojíčky, kolébky, peřinky, kočárky a podobně.
Její panenky shořely
„Sbírka a vše, co s mužem kolem panenek děláme, nám přineslo do života klid a mír. Bavíme se, hrajeme si a těšíme se z výsledku, který nás pak obklopuje,“ doplnila Dobíšková.
Paní Pavle láska k panenkám zůstala od dětství. Jako děvčátko však o svoje milované hračky přišla. „Byly z celuloidu, stejně jako třeba pravítka a ten dobře hořel, což nedalo spát mým dvěma bratrům. Takže ve sbírce nemám žádnou, s kterou jsem si hrála jako malá,“ dodala. Jestli někdo z jejich potomků bude ve sběratelství pokračovat, zatím netuší.
VIDEO: Ludmila Schovajsová si s manželem založili v Nových Heřminovech muzeum panenek.
