Vyrábět nitě tradičním řemeslným způsobem přijela Irena Děcká (70), která své umění ukazuje i ve Valašském muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm. V historické dědině předvádí, jak vnikají nitě historickým způsobem.

V Bystřici na Frýdecko-Místecku se vracejí v čase, ženy tam začaly znovu drát peří.
Ostrava Ženy z Bystřice obnovily tradici: Už zase derou po domech peří!

„Chce to pořád zkoušet, mít velkou praxi i zručnost a trpělivost. Do klubíčka stočím nejdřív jednu nitku, rozvolněná se plést nedá, teprve s druhou nití. Poté se spojí obě do klubíčka přes kolovrat. Zde vzniká pletací vlněné vlákno,“ popsala.

Přadlácké umění není zdaleka doménou jen starších. „Příst mě naučila maminka. Vyžaduje to dost zkušeností, získat grif. Musím přiznat, že polštářky prstů po několika hodinách řádně bolí,“ přiznala gymnazistka Beáta Vidomusová (15). Právě ona byla jednou z šedesátky účastníků setkání přadláků. 

Jaromír u kol Tripolo a Ermo z roku 1920. Váží 28,5 kilo a je o 15 cm delší než běžné nejdelší kola. Zrovna je renovuje.
Ostrava Unikátní sbírka: Jaromír má bicykl, kterých je na světě jen deset

Z koníčku je obživa

Mnozí z přadláků říkají, že jde o koníček, který se jim proměnil v živnost. Zájemců o přírodní a ručně vyráběné oděvy, polštářky, šály, ponožky či boty je obrovský.

„Lidé chtějí více přírodní materiály, a ty, které se dají obnovit, jako výrobky z ovčích nití. Mohu se zaručit, že naše výrobky vydrží,“ potvrdila přadlena Irena Děcká.

VIDEO: V Ostravě se učí řemeslu už předškolní děti.

Fotogalerie
15 fotografií