„Zločin je dnes sofistikovanější a promyšlenější. Policii se naštěstí daří takové skutky objasňovat do větší šíře i hloubky,“ řekl předseda Krajského soudu v Ostravě Petr Novák (48).

Vzpomíná například na daňové delikty, při nichž se dostávali před léty k soudu třeba jen tři obžalovaní: hlava skupinky, jeho pravá ruka a jejich „bílý kůň“. „Dnes to je slepenec dvanácti patnácti propojených pachatelů, náročnost ojasňování stoupá,“ dodal.

Ke studiu práv se rozhodl na konci střední školy. I proto, že je šli studovat jeho spolužáci a vrstevníci. „Zajímalo mě trestní právo, myšlenka spravedlnosti je v něm asi nejzřetelnější,“ podotkl Novák a dodal: „Rekord mám 398 řešených případů za rok.“

Jak to vypadá na pitevně

Neodmyslitelnou součástí soudních procesů, při kterých zemře člověk, jsou výsledky pitvy. „Princip naší práce vznikl už za Marie Terezie,“ upozornil primář Petr Handlos z Ústavu soudního lékařství FN Ostrava.

„Když tehdy někdo v nemocnici zemřel, pitva měla ověřit, zda byl dotyčný léčen správně,“ uvedl  Handlos. „Postupy se časem zdokonalovaly, dnes při pitvě pomáhají moderní zobrazovací techniky, jako je CT, v některých zemích na Západě i magnetická rezonance,“ popsal.

10 tisíc zemřelých

Handlos vede Ústav soudního lékařství Fakultní nemocnice Ostrava, který slouží pro celý Moravskoslezský kraj. „Ročně zemře v kraji asi 10 tisíc lidí, z nich až čtyři tisíce mimo nemocniční zařízení. Přibližně u 1200 z nich je určena pitva v ústavu soudního lékařství,“ vysvětlil lékař.

Dva druhy pitev

V ústavu se provádějí pitvy zdravotní a soudní. „Zdravotní pitva má určit základní onemocnění, jeho komplikace a bezprostřední příčinu smrti. Týká se například sebevražd, intoxikací, zemřelých ve věznicích a podobně,“ popsal Handlos.

Soudní pitvy nařizuje policie či státní zástupce. Týkají se úmrtí, na kterých se podílela jiná osoba, zejména se jedna o dopravní úrazy, zabití, vraždy… Na rozdíl od zdravotní pitvy, kde jsme vázáni mlčenlivostí, u této veškeré zjištěné skutečnosti podstupujeme policii,“ vysvětlil rozdíl lékař.

„Muzeum“ s artefakty

Na jedné ze stěn pitevního sálu visí malá skříňka. V ní se nacházejí předměty, u kterých slabší povahy raději nechtějí znát původ. „Jsou to třeba úlomky střel, do kostí voperované hřeby či destičky ale i provazy či jiná škrtidla, se kterými někdy těla k pitvě přivezou,“ řekl Petr Handlos. Ze kterých případů věci pochází, ale primář raději neupřesnil.

Dva stoly najednou

V pitevním sále jsou dva pitevní stoly, které jsou v běžném pracovním dni zcela využity. „Pokud musíme provést denně pět až osm zdravotních pitev, probíhají běžně dvě pitvy současně,“ přikývl primář Handlos.

Někdy se stane, že se z pitvy zdravotní stane pitva soudní. „Může o tom rozhodnout policie, pokud se zjistí, že se na smrti mohla spolupodílet jiná osoba,“ dodal. Těla jsou uchovávána v 10 boxech s celkovou kapacitou 40 těl.

VIDEO: Loňské vyhlášení doživotního trestu pro žháře z Bohumína Zdeňka (55)  Konopku, který upálil 11 lidí.

Video
Video se připravuje ...

Bohumínský žhář dostal doživotí. Michal Charbulák

Fotogalerie
11 fotografií