„Nemohla jsem pacienty tak náhle opustit,“ řekla žena, která na klinice v Charkově ještě několik dní řešila různé gynekologické případy. Situace ve městě se ale zhoršovala. „Jedna raketa dopadla na zahradu naší chalupy. Zaryla se čtyři metry pod zem,“ líčila Hanna Nesteruková.
To už neváhala a se synem utekla. „Chtěla jsem ho ochránit. Většina mé rodiny zůstala. Co vím, tak se přesunuli alespoň co nejvíc na západ. Manžel působí u dobrovolnických oddílů,“ řekla lékařka.
Do podobného města
Po desítkách hodin v autě dorazila do Ostravy, kde již zůstala. „Je to menší město než Charkov, ale podobné. Průmyslové, ale se skvělým školstvím i zdravotnictvím,“ popsala své dojmy. Hannin syn (10) chodí v Ostravě na základní školu, do kolektivu se začlenil. Baví ho matematika a karate.
„Oslovila jsem kvůli práci vedení Městské nemocnice,“ dodala. Uspěla. „Pracuji jako kodérka, eviduji zdravotní úkony na gynekologicko-porodnickém oddělení. Jsem často na porodním sále. Doufám, že projdu aprobačním procesem, abych byla opět lékařkou. Kdoví, jak dlouho ještě bude trvat válka,“ uzavřela.
Potrvá to nejmíň rok
Cestou k tomu, aby Hanna Nesteruk opět pracovala jako lékařka, je vykonání aprobační zkoušky, ta má tři části. Písemná vyžaduje nejen znalost medicíny, ale i znalost českého zdravotnického práva.
Další částí je stáž na akreditovaném pracovišti. Až úspěšným složením ústní zkoušky je možno zařadit uchazeče na zdravotnickou pozici. Základem přitom je čeština. V ideálním případě proces trvá asi rok.
Od lékařů po zahradníky
V ostravské Městské nemocnici nyní pracuje 23 uprchlíků z Ukrajiny. Z nich jsou to čtyři lékaři, 10 sester a 9 technicko - hospodářských pracovníků, například kuchař, pomocníci v kuchyni, prádelská, zkušení zahradníci.
„S dalšími jednáme. Máme představu o asi 30 zaměstnaných utečencích z Ukrajiny,“ uvedla mluvčí Andrea Vojkovská.
Pomoc Ukrajincům
Ubytováváte doma uprchlíky, nebo jinak pomáháte Ukrajincům v ČR? Blesk spustil web ProUkrainu, kde najdou praktické rady i zpravodajství v ukrajinštině, psaný lidmi, kteří si stejným procesem již prošli.
Problematika poválečných ukrajinských hranic byla hlavní otázkou, kterou v neděli na Floridě probírali účastníci jednání mezi USA a Ukrajinou o možnosti ukončení ruské agrese proti Ukrajině. Po americko-ukrajinských rozhovorech to napsal server Axios.
Pětihodinová diskuse byla podle dvou nejmenovaných ukrajinských činitelů „náročná“ a „intenzivní“, ale také produktivní. Soustředila se hlavně na to, jak bude po válce stanovena de facto hranice mezi oběma znepřátelenými zeměmi.
Axios připomíná, že ruský prezident Vladimir Putin prohlašuje, že se Rusko na Ukrajině nezastaví, dokud neovládne celé území Donbasu na východě napadené země. Spojené státy žádají po Ukrajině, aby se v této části země vzdala svého území, a pomohla tak Putina přesvědčit k ukončení bojů. Pro Kyjev by to znamenalo bolestivý a politicky výbušný ústupek.
Obrazem: Ruiny Kosťantynivky v Doněcké oblasti, o kterou se vedou vleklé těžké boje.
Tři mrtvé a osm zraněných si podle předběžných informací vyžádal ruský raketový útok na ukrajinské Dnipro, uvedl úřadující šéf vojenské správy Dněpropetrovské oblasti Vladyslav Hajvanenko na svém telegramovém účtu. Ruská armáda podle Hajvanenka zaútočila ráno a záchranná operace pokračuje. Podle předběžných informací byl poškozen autoservis a blíže neurčená firma. „Následky se upřesňují, všechny záchranné složky jsou na místě,“ uvedl Hajvanenko.
Na Dnipro Rusové útočí s nasazením různých typů zbraní často. Před několika dny po ruském dronovém útoku zůstalo 14 zraněných. Loni v listopadu ruská armáda město zasáhla jednou z nejnovějších raket středního doletu, označovanou jménem Orešnik.
VIDEO: Serhej a Irina Božedajevovi z Kramtorsku utekli s třemi dětmi před válkou do Prahy.
Serhej a Irina Božedajevovi z Kramtorsku utekli s třemi dětmi před válkou do Prahy. Blesk.cz
