„Už jedeme nepřetržitě 16 dní v kuse a padáme na hubu. Zvlášť včera jsme měli depku, když v televizi říkali, že to nejhorší teprve přijde,“ přiznal.
Byť spolu s ním utečencům pomáhají sportovci, zvyklí na extrémní podmínky, příběhy lidí a situace, kdy jeden autobus střídá druhý, se podepíše i na nich.
„Stále se mi vrací scéna z hranice, kde nastupovala maminka s osmiletým chlapcem a toho nešlo odtrhout od táty. Držel se ho kolem krku a strašně plakal. My, chlapi, jsme pak brečeli s ním,“ popsal horolezec.
Velký vděk
Sportovci Ukrajincům poskytují ve WoodAréně nocleh, jídlo, sprchy. Většina z nich se zdrží den dva a pak pokračuje vlakem dál. „Teď jsme ale odvezli na registraci do Ostravy 25 uprchlíků a ti tady chtějí zůstat. Budeme jim hledat bydlení,“ dodal Uher.
Horolezci v Ostravici se starají o stovky uprchlíků. Jana Gartnerová
Ivan (65) a Táňa (63) jsou za skromný azyl neskonale vděční. „Máme lůžko, deku, jídlo, jsme v bezpečí,“ rozhlédli se po aréně manželé, kterým v Charkově vybombardovali domov. „Krčili jsme se v pokoji a dívali se, jak se část bytu zřítila,“ vylíčil Ivan okamžiky hrůzy.
Hradí to vše ze svého
Podle Libora uprchlíci svoje poděkování vyjádří tím, že jim pomohou v kuchyni či s úklidem. „Zatím jen jeden z nich se tady začal rozčilovat a ohánět lidskými právy. Ukázali jsme mu, že nádraží je odsud sto metrů a že může jít. Hned sklapl,“ podotkl Uher.
Horolezci zatím téměř vše financují ze svého, nově mají transparentní účet ZDE, který jim pokryje alespoň energie, mýto a naftu. Budou proto vděční za každou pomoc, hlavně za to, když někdo uvaří třeba kotel zelňačky nebo guláše a přiveze.
Bezpilotní letouny se staly klíčovou součástí ukrajinského boje za svobodu. Od prvních dnů ruské invaze v roce 2022 přinášejí ukrajinským silám levnou a účinnou možnost, jak se bránit silnějšímu protivníkovi. Aby dokázali čelit přesile, museli Ukrajinci rychle inovovat a vyvíjet nové způsoby jejich nasazení.
NATO se snaží z války na Ukrajině vytěžit zkušenosti prostřednictvím centra JATEC v polské Bydhošti, které podporuje spolupráci aliančních a ukrajinských jednotek. Důležitou roli hraje i sdílení znalostí ukrajinských veteránů – v Polsku se o své zkušenosti s dronovou válkou podělili s vojáky z Velké Británie a USA. Video s bývalým ukrajinským operátorem dronů zveřejnilo NATO na síti X.
Ruský politolog Alexandr Morozov, který od roku 2013 žije v Česku, tvrdí, že Kreml se už řadu let systematicky připravuje na mnohem větší válku. Podle něj se v generálním štábu od roku 2005 šířil názor, že k rozsáhlému konfliktu dojde kolem let 2030–2035, a válka na Ukrajině je jen zkouškou. Putin prý mezitím využívá propagandu i militarizaci společnosti, aby udržel obyvatelstvo v přesvědčení, že Rusko je stále velmoc.
Podle serveru Aktuálně.cz Morozov zároveň zdůraznil, že ruská kultura a vzdělávání jsou dnes plně podřízeny militaristické ideologii a lidé si v ní jen těžko hledají alternativu. „Společnost se podřídila ideologii zášti,“ říká a dodává, že putinismus se opírá o směs ukřivděnosti, pocitu nadřazenosti a neustálého boje se Západem.
Ukrajinské drony v noci na dnešek zaútočily na rafinerii ve městě Kiriši v ruské Leningradské oblasti. Sedm dronů bylo zničeno a požár v průmyslové zóně uhašen, oznámil gubernátor oblasti Alexandr Drozdenko. Závod, který byl otevřen v roce 2017, patří k největším v Rusku a podle různých zdrojů ročně zpracuje až 21 milionů tun ropy. Terčem útoků byl celkem třikrát, loni v březnu a letos v březnu a září.
Zasaženo bylo celkem 11 ruských oblastí, kde systémy protivzdušné obrany sestřelily 117 ukrajinských bezpilotních dronů, uvedl s odkazem na ruské ministerstvo obrany ruskojazyčný server BBC.
