Nedávno otřesné činy skupiny připomněl seriál České televize Devadesátky. Dalibor Tekiela (57) vzpomínal na náročný úkol, který na něj tehdy s kolegy techniky, mechaniky a lékaři z Hlavní báňské záchranné stanice Ostrava čekal.
Celou dobu strávili na pontonu po Orlické přehradě a jeden ponor střídal druhý. „Ve vodě jsme viděli jen asi na metr a půl. Nesměli jsme se dotknout dna, abychom nevířili bahno,“ popsal Dalibor, jak kousek po kousku pátrali ve tmě a chladu.
První sud objevil jeho kolega. Scházející napouštěcí víčko dalo policii naději, že uvnitř se ukrývá tělo.
Tlak zastavil rozklad těl
„I když mrtvého vrazi polili louhem, nepočítali s tím, že tlak v hloubce, chybějící kyslík a nízká teplota zastaví rozpuštění lidských tkání,“ dodal Tekiela, který pak vylovil druhý sud a třetího zavražděného zabaleného v pletivu.
Jakmile otevřeli soudní lékaři první sud, bylo kriminalistům jasné, že mají v ruce chybějící důkazy a rozjeli zatýkání. Moc to pro ně znamenalo. Bez nalezených sudů by z toho zřejmě gang právníci vysekali.
„Dva vyšetřovatelé byli na pontonu neustále s námi. Nesli se svými nadřízenými riziko, že obří akce skončí neúspěchem,“ vylíčil potápěč. Šéf středočeských vyšetřovatelů jim hned po prvním nálezu v kiosku na břehu koupil láhev fernetu.
Hledání maskoval výcvik
Báňští pracovní potápěči propátrali tehdy 70 procent plochy pod Žďákovským mostem v hloubce od 38 do 50 metrů a u hráze v 66 metrech. Připevněni k nargile, hadici, která je spojovala s povrchem a dodávala vzduch, si vytyčili čtverec.
Při orientaci pod vodou se řídili kompasem. „Tak se šraňkovalo (prohledávalo - pozn. red.),“ podotkl Dalibor Tekiela s tím, že veřejnosti se tehdy řeklo, že na Orlíku se odehrává potápěčský výcvik.
Důlní průšvihy jsou horší
Jaký to byl pro báňské záchranáře pocit, pomáhat při dopadení vrahů? „Z hlediska lidského jsme si připadali potřební, z profesního šlo o prestižní věc. Ostravští báňští záchranáři se tak zapsali do povědomí celé republiky,“ poznamenal Tekiela.
Z hlediska psychiky to ale nebyla kupodivu nejtěžší práce. „Kriminalisté nás připravili na to, co budeme hledat. Horší jsou zážitky z důlních neštěstí a otřesů, při kterých zahynou lidé. Nebo okamžiky, kdy musíme na povrch dostat těžce zraněné a jde o minuty,“ uvedl Dalibor.
Orlické vraždy a jejich oběti
Kriminalisté mezi dubnem 1991 a červencem 1993 řešili pět vražd. Jendo z vylovených těl patřilo první oběti - podnikateli Aleši Katovskému. Zastřelený byl v autě u Prahy kvůli penězům, které měl u sebe. Dalšími oběťmi byly i Kunova matka, Kopáčův švagr, starožitník a číšník z Kosova. Ludvík Černý (57), který byl považován za vykonavatele vražd, "kroutí" doživotí. Připisovaná je mu ještě jedna vražda albánsko-kosovského podnikatele.
Karel Kopáč (†44) skončil na vozíku. V dubnu 2004 spáchal za mřížemi sebevraždu. Odpykával si 21 let vězní. Vladimír Kuna (58), který nechal zavraždit i vlastní matku, dostal 25 let vězení. Po odpykání 18 let byl v roce 2013 podmínečně propuštěn. Ostatní pachatelé si odpykali tresty od deseti do pětadvaceti let.
VIDEO: Blesk Podcast: České harakiri nebo Spartakiádní vrah s korálkami. Exkriminalista Doucha promluvil o případech.
Blesk Podcast: České harakiri nebo Spartakiádní vrah s korálkami. Exkriminalista Doucha promluvil o případech Blesk
