14°C
Postup odkoukal v Polsku a rozhodl se ho vyzkoušet. „Moc se mi líbilo přirozené opylování lesa. Jinak z jedné brtě moc medu není, jen kolem 20 kg,“ líčí Milan, který se běžnému včelaření v úlech věnuje už mnoho let.
První rok včely do brtě nalákal na kus starého rámku z úlu a přikrmoval je. Přezimovaly ve zdraví. V další sezoně už včelstvům nepomáhal. „Nechal jsem to na přírodě. Co je slabé, uhyne. Silná a životaschopná včelstva to nahradí,“ vysvětluje.
Loni ho však o ně připravilo počasí. V celé oblasti se včelaři potýkali s tuhým melicitózním medem. „Je jak cement. Nejde vytočit ani krmit a včely přes zimu uhynou hlady. Ale nevzdávám to. Vyčistím brtě, počkám, až je včely obsadí a budu pokračovat,“ dodá Motyka.
Jak vypadá brť?
Jde o dutinu 15 až 20 centimetrů širokou, hlubokou asi metr, vydlabanou do vzrostlého jehličnanu. Listnaté stromy se na ni nehodí, protože nemají pryskyřici. Ta zalije póry ve vydlabané dutině. Konzervuje je a dřevina neusychá. K obsluze dutin používá včelař vyztužené lano, kterým se posouvá nahoru.
Vydlabání stromů Motykovi schválili lesníci. Dutiny s kamarády perfektně připravili. Kusy starého rámku pověsili ke stropu brtě a uvnitř umístili plásty. Zanedlouho se ve stromech usadili rojící se včely. Jelikož žijí ve středu plástů, med se z brtí vybírá odřezáním plástů po stranách a krájí na kousky.“
U nás brtnictví zákony nepřejí
Starobylou tradici brtnictví oživili před pár lety v Polsku a v Rusku. „Například na Urale je na ploše celého parku o rozloze 24 600 hektarů asi 700 brtí. Strážci parku tak zároveň včelaří. Od Rusů to odkoukali Poláci, kteří ho podporují dotacemi,“ zmíní Milan.
V Česku brtnictví zákony nepřejí. Veterinář by pro odběry vzorků na nemoci včel musel do lesa. Z toho důvodu má Motyka, žijící v česko-polském pomezí, dutiny těsně za hranicí v Polsku.
VIDEO: Takto vypadá včelaření! Hudebník přestal s hraním a věnuje se hmyzu.
Takto vypadá včelaření! Hudebník přestal s hraním a věnuje se hmyzu. Michaela Lišková
