18°C
Následně si rodina zeminu buďto odveze a uloží např. na své zahradě, nebo ji může trvale uložit v rámci pietního biocentra. Jde o koncept hřbitova jako krajinného prvku v okolí měst a obcí. Místo uložení ostatků se obejde bez náhrobního kamene, může být označeno např. vysazením stromu.
Ideální pro mikroby
„Jde mi o to, vytvořit udržitelný způsob pohřbívání. V porovnání s kremací má například několikanásobně menší uhlíkovou stopu,“ vysvětlila svůj návrh inspirovaný americkou zkušeností brněnská architektka.
Jak vlastně teramace funguje? Těla nebožtíků jsou pokryta dřevěnou štěpkou a provzdušněna tak, že vznikne ideální prostředí pro mikroby a bakterie. Oproti klasické kremaci se ušetří asi 350 kilo emisí oxidu uhličitého.
Ne každý má vlastní zahradu, a ne každý chce mít ostatky svých blízkých přímo u sebe doma. Přesto se může rozhodnout pro tuto ekologickou alternativu pokud využije pietní biocentrum v krásné krajině plné rostlin a živočichů.
První v USA
Kompostování těl jako první na světě ji povolil americký stát Washington ve městě Seattle v roce 2021. Podle zkušeností z USA se tělo nebožtíka rozloží za 30 dnů. Vznikne z něj cca 1 m3 hlíny. Tu si odvážejí příbuzní pro zahradnické účely.
Současná legislativa České republiky podobný způsob nakládání s ostatky lidských těl zakazuje. To by se ale mohlo brzy změnit. Spolek Poslední stopa z.s. spustil petici, která má dosáhnout prosazení tohoto typu pohřbívání.
VIDEO: Brno zrenovovalo obřadní síň na Ústředním hřbitově.
Brno zrenovovalo obřadní síň na Ústředním hřbitově. Správu hřbitovů města Brna.
