Nerostná dohoda na spadnutí: Kyjev získal významný ústupek, podpis se ale znovu komplikuje
Ukrajina je připravena ještě dnes podepsat se Spojenými státy dohodu o americkém podílu na svém nerostném bohatství. S odvoláním na svůj zdroj o tom informovala agentura Bloomberg. Poznamenala přitom, že tento krok by díky posílení hospodářského partnerství mohl být vzpruhou americké podpory Kyjevu. Ukrajinská ministryně hospodářství Julija Svyrydenková je nyní na cestě do USA. Ukrajinský premiér Denys Šmyhal dnes v televizi uvedl, že Ukrajina a USA mohou dohodu podepsat během 24 hodin poté, co dokončí poslední detaily. Ale dohoda na poslední chvíli narazila na problémy a její podpis není jistý, napsal odpoledne server listu Financial Times (FT) s odvoláním na své zdroje na obou stranách.
Spor se vede o to, co vlastně bylo dohodnuto během maratonských vyjednávání v posledních hodinách. USA podle agentury Reuters chtějí, aby Ukrajina kromě vlastní dohody o nerostném bohatství podepsala také další dva dokumenty, které však podle Kyjeva ještě vyžadují další rozpracování.
Kyjev podle FT získal od Trumpovy administrativy významný ústupek, a sice že jako příspěvek USA se bude počítat pouze budoucí vojenská pomoc zemi, která se od roku 2022 brání ruské ozbrojené agresi. Kvůli podpisu dohody s americkým ministrem financí Stevem Bessentem odletěla do Washingtonu vicepremiérka Svyrydenková. Problémy však nastaly, když Bessentův tým uvedl, že by měla „být připravena podepsat všechny dohody, anebo se vrátit domů“.
Američané chtějí, aby Ukrajinci podepsali jak rámcovou dohodu, tak podrobnou dohodu o investičním fondu, uvedli podle listu dva ukrajinští představitelé. Naopak podle zdroje obeznámeného s myšlením americké strany nebyla jednání uzavřena, protože se Ukrajina snažila přehodnotit podmínky dohodnuté o víkendu, a tak se američtí představitelé obávají, že by vedlo ke snížení transparentnosti a závaznosti. Dohoda by však prý stále mohla být podepsána již dnes, pokud by se Ukrajina vrátila k původním podmínkám. „Spojené státy jsou odhodlány k rychlému uzavření této zásadní dohody a k zajištění trvalého míru na Ukrajině,“ uvedl mluvčí amerického ministerstva financí.
Ukrajinci podle nejmenovaných zdrojů FT tvrdí, že americká informace je nepřesná a že dnes nemohou podepsat oba dokumenty, protože dohodu o fondu musí před podpisem ratifikovat parlament. USA „nebudou s ničím spokojené“, vyjádřil dnes frustraci jeden z ukrajinských vyjednávačů. „Jsme připraveni podepsat rámcovou dohodu ještě dnes,“ uvedl a odhadl, že šance na podpis jsou jen o málo lepší než „půl na půl“, napsaly FT.
Podle Trumpa splátka za vojenskou pomoc
Spojené státy s Ukrajinou před dvěma týdny podepsaly memorandum ke smlouvě o strategických surovinách, na základě níž chce Washington získat podíl na zisku z ukrajinského nerostného bohatství. Podle amerického prezidenta Donalda Trumpa to bude splátka za vojenskou pomoc, kterou Washington Kyjevu k obraně před ruskou invazí poskytl za administrativy jeho předchůdce Joea Bidena. Text memoranda hovoří o společném záměru Washingtonu a Kyjeva dokončit dohodu o hospodářském partnerství a o vytvoření investičního fondu pro obnovu Ukrajiny.
Ukrajinský premiér Šmyhal nicméně před dvěma dny uvedl, že dřívější americká pomoc poskytnutá Ukrajině nebude součástí chystané dohody o nerostných surovinách. „Dosáhli jsme shody, že v dokumentu nebude zahrnuta pomoc poskytnutá před jeho podpisem,“ uvedl poté, co v USA jednal s americkým ministrem financí Scottem Bessentem.
Dnes Šmyhal podle agentury Reuters prohlásil, že další americká pomoc může být podle dohody považována za americký příspěvek do investičního fondu. Dohodu, jejíž návrh byl přepracován, označil šéf ukrajinské vlády nyní za „skutečnou partnerskou dohodu“.
K uzavření dohody byly Washington a Kyjev blízko už v únoru. Z podpisu ale sešlo kvůli emotivní roztržce mezi Trumpem, jeho viceprezidentem J. D. Vancem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v Bílém domě.
Ukrajina se už přes tři roky brání rozsáhlé ruské vojenské agresi. Spojené státy se za Bidenovy administrativy postavily na stranu napadené země, po Trumpově návratu do Bílého domu ale Washington změnil postoj ke konfliktu, mimo jiné v deklarované snaze o rychlé ukončení bojů. Washington také obnovil komunikaci s Moskvou.
Trump chce obě strany přimět k zastavení bojů. Kritici k jeho úsilí uvádějí, že až příliš vychází vstříc ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, zatímco na Zelenského je nezvykle tvrdý. Ukrajina už dříve souhlasila s americkým návrhem na příměří, a to bez podmínek. Naopak Rusko se zatím jasně nevyjádřilo, hovoří ale o tom, že je takové myšlence nakloněno. Spojené státy už také pohrozily, že pokud se cesta k příměří neotevře, snahy zprostředkovat mír zanechají.
Ukrajinská armáda v noci na sobotu zasáhla ruskou raketovou loď Grad třídy Bujan-M, vyzbrojenou střelami s plochou dráhou letu Kalibr. K zásahu došlo v oblasti Oněžského jezera v Karelské republice, přičemž poškozena byla pravá část prostoru pohonných jednotek.
Loď patří k nejnovějším ve službě Baltského loďstva a využívá raketový komplex Kalibr-NK, který Rusko nasazuje k útokům na Ukrajinu. Podle serveru The Kyiv Independent je Grad sice malá, ale velmi silně vyzbrojená a schopná operovat v mělkých vodách. Útok zapadá do série úderů, jimiž Ukrajina v posledních měsících výrazně oslabila ruské námořnictvo.
Ruští vojáci zaútočili dronem v sobotu 4. října na loď s dvojicí rybářů na jezeře v Šosteckém okrese v Sumské oblasti. Podle tamní prokuratury došlo k útoku dopoledne, kolem 11:20. Na místě zemřel muž (†63) a jeho přítel (65) utrpěl zranění. Ukrajinské úřady případ vyšetřují jako válečný zločin, protože bezpilotní letoun zasáhl civilisty při běžné činnosti u vody.
K tragédii došlo ve stejný den, kdy Rusové podnikli další masivní útoky na Sumsko, včetně železniční stanice ve městě Šostka. Ty si vyžádaly desítky zraněných a výpadky v dodávkách elektřiny, vody i plynu. Jen během 24 hodin Rusové podnikli téměř dvě stovky útoků na 50 sídel v regionu.
Ukrajina by mohla rozšířit své letectvo o švédské stíhačky JAS-39 Gripen, uvedl pro BBC Ukraine první náměstek ministra obrany Ivan Havryljuk. Podle něj jsou gripeny mezi stroji určenými pro Kyjev, i když časový rámec ani počet neupřesnil.
Ze Stockholmu však zatím nepřišlo potvrzení a švédský ministr obrany Pål Jonson zdůraznil, že o prodeji bude možné jednat až po skončení války. Analytici připomínají, že zařazení dalšího typu stíhačky by Ukrajině přineslo nové výcvikové i logistické nároky, přesto by gripeny mohly posílit flotilu amerických F-16 a francouzských Mirage 2000.
