100 dní Donalda Trumpa v Bílém domě: Evropa dostala nařezáno, míní ministr Dvořák
Donaldu Trumpovi uplynulo už sto dní z druhého mandátu ve funkci prezidenta Spojených států amerických. Blesk proto oslovil experty a politiky, aby se ohlédli za uplynulým období a zhodnotili, jak si Trump ve funkci vede a jak jeho politika dopadla na Evropskou unii a Česko.
Na úvod několik statistik. Donald Trump podepsal za prvních sto dnů 142 exekutivních příkazů. Jeho předchůdci pro porovnání neměli ani zdaleka tak velký apetit na využívání výjimečné pravomoci prezidenta. Třeba Joe Biden za stejné období vydal 40 příkazů, Obama v prvním volebním období (2008-2012) 19.
Trump překonal i sám sebe z prvního volebního období (33) nebo, jak upozornil slovenský Denník N, i Franklina Delano Roosevelta, který v druhé světové válce vydal 99 exekutivních rozhodnutí.
Většina Trumpových současných rozhodnutí se týkala vnitřní politiky Spojených států a, jak už to u politika, jako je Trump, je zvykem, byla vysoce kontroverzních. Namátkou lze zmínit deklaraci války drogovým gangům, aby mohl využít kontroverzní zákon na deportaci jakýchkoliv migrantů z USA, nebo odebírání práva dětí. Nutno říct, že drtivá většina jeho příkazů byla soudy zablokována nebo se o jejich zablokování rozhoduje.
Ministr Dvořák: Trump nehraje 5D šachy
Některé kroky Trumpa ale ovlivnily i prostředí Evropy a Česka. „Ukazuje se, že nemá žádnou skutečnou koncepci. Nehraje pětidimenzionální šachy. Jedná hodně impulzivně a jestli má nějaký cíl, tak je to rozbití liberálně-demokratických struktur, což by nahradil něčím jiným, co se neodvažuji pojmenovat,“ řekl pro Blesk ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN).
Podle něj Evropa dostala v těch prvních sto dnech od Trumpa „nařezáno“. „Dostali jsme velmi negativní vzkaz: „Kašleme na vás, už se o vás nebudeme starat. A teď se budeme muset s tím vyrovnat,“ míní Dvořák.
Podobně negativně vnímá Trumpa i prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza. „Donald Trump předčil i ta nejhorší očekávání, jaké, které kdo mohl mít. Během několika málo týdnů se mu povedlo rozbít dlouho budované spojenecké vztahy a zpochybnit v podstatě vše, v co lidé ve spojení se Spojenými státy věřili,“ uvedl pro redakci Blesku Prouza.
Ekonom: Bylo napácháno hodně škod
Petr Janský, ekonom z Centra veřejných financí, vnímá současný stav mezinárodního obchodu stejně negativně a připisuje to rovněž zhoršení důvěry mezi EU a USA. „Jestli to je něco, z čeho se svět později vzpamatuje a budeme na to vzpomínat jako na divoké období, nevím. Ale i kdyby se to teď celé zvrátilo a ukázalo, že to byl jenom špatný sen, tak i přesto se už toho dost špatného stalo a důvěra se tak jednoduše nenavrátí,“ popsal Blesku ekonom.
„Doufám, že dospělí budou teď přítomní hlavně v americkém demokratickém systému a postupně se napraví tento chaos, který Trump způsobil. Musí si politici a soudci uvědomit, že Trump nemá nekonečnou moc, že existují nějaké kontrolní mechanismy. Chci být optimista a věřit, že budou i fungovat,“ míní Janský.
Nejvíc si to v souvislosti s Trumpovým náletem na mezinárodní společenství podle Prouzy odnesla bezpečnostní oblast, protože jednoduše došlo ke ztrátě důvěry. Státy totiž musí důvěřovat, že i když dojde k občasným politickým výkyvům, vždy budou platit alespoň základní bezpečnostní dohody. „U Donalda Trumpa tomu dnes již nevěří vůbec nikdo a zejména pro Evropu to znamená, že se konečně budeme muset opravdu postavit na vlastní nohy,“ dodává Prouza.
Prouza: Šoková terapie může EU prospět
Podle Janského moc pozitivních důsledků ze současné krize důvěry mezi USA a EU vzejít nemůže. „Jasně můžeme prohlubovat jednotný trh nebo víc investovat do obrany, ale to bychom měli dělat nezávisle na tom, kdo sedí v Bílém domě. Desítky let máme otevřený trh a i tak ho plně nevyužíváme, třeba ve službách,“ dodal Janský.
„Zvládli jsme i jiné krize, zvládneme i tuhle, ale bude to chvilku trvat,“ reaguje ministr Dvořák. A pozitivitu neskrývá ani Tomáš Prouza. I on vidí příležitost, že Evropě tato „šoková terapie“ může prospět. „Už dnes vidíme, že v Evropě roste ochota uzavírat obchodní dohody s dalšími částmi světa,“ řekl.
Podle něj teď EU potřebuje posilovat jednotný trh, odstraňovat byrokracii. „Politici by se měli mnohem více soustředit právě na posilování evropské ekonomiky a evropské konkurenceschopnosti,“ uzavřel Prouza.
Vondráček: Trump má jasnější vizi
Předseda Ústavně-právního výboru ve Sněmovně a místopředseda Zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) pro Blesk podotkl: „Oproti prvnímu období má Donald Trump jasněji strukturovanou vizi toho, co chce dosáhnout. Má také nově zcela zřejmou podporu klíčových průmyslových a vojenských hráčů ve Washingtonu. Klíčovým společným cílem je zachovat USA jako globální sílu a baštu svobodného světa. To by měl být také zájem Česka.“
Podle Vondráčka Trump jako republikán plní volební program a uzpůsobuje tomu i personální otázky. „Ano, je razantní, ale to cíl, zachování silných USA, vyžaduje,“ míní Vondráček.
A co cla, válka na Ukrajině nebo třeba vztahy s EU nebo NATO? Jsou podle Vondráčka USA stále pevným spojencem? „Donald Trump má sympatie za mírovou snahu, za zřejmou úctu k lidskému životu a za obranu svobody slova. To jsou demokratické, a ano, skutečně prozápadní postoje. Americký prezident není viníkem evropského šílenství s Green Dealem, plevelné bruselské byrokracie a ztráty smyslu pro tradiční hodnoty. Je mi to líto, ale Evropa se posunula, a v tom tkví chyba. Pokud jde o ekonomiku, cla samozřejmě škodí českému proexportnímu hospodářství. Nejsem jejich příznivcem. Ale nebudu Donalda Trumpa zavrhovat, místo toho navrhuji okamžitě s USA jednat. Co ale dělá Fialova vláda? Nic. Tedy kromě dost nevkusného nadávání na USA,“ rýpl si Vondráček.
„USA jsou pro Česko superspojenec. Díky Donaldu Trumpovi více chápeme důležitost obrany a cenu bezpečí. A díky Donaldu Trumpovi se vrátila do hry diplomacie. Skutečná diplomacie, která se reálně snaží řešit konflikty,“ dodává Vondráček.
Evropa její Green deal, vývoz kapitálu do zahraničí a sankce ji zahubí dřív než Trump.