23°C
Psalo se 6. století našeho letopočtu. Kněz Dionysius Exiguus vytvořil křesťanský letopočet, vznikl benediktýnský řád a císař Justinián vytvořil římský zákoník. Na jižní Moravě se usídlil germánský kmen Langobardů, krátce předtím, než se postupně celý přesunul na sever Itálie.
Možná i kníže
Právě z této doby pochází více než 80 hrobů, které nyní nalezli archeologové pod Pálavou. Jsou přitom nesmírně cenné. Nešlo totiž o posmrtné uložení běžných kmenových členů, ale o významné šlechtice, možná i samotného knížete.
Archeologové našli u Mušova pod Pálavou unikátní hroby Langobardů ze 6. století. Archeologický ústav AV ČR, Brno
„Zajímavým objevem je například hrob ženy, která do něj byla uložena s bronzovými esovitými sponami vykládanými almandiny. Tento typ polodrahokamu byl tehdy velmi ceněný a dovážel se až z území dnešní Indie,“ uvedla Zuzana Loskotová brněnského Archeologického ústavu Akademie věd ČR.
Nesmírně cenné mince
V mužských hrobech se převážně dochovaly zbraně, např. hroty kopí a šípů, časté byly také parohové hřebeny. „Výjimkou nejsou ani objevy pohřbených zvířat, například celých koster psů nebo samostatný hrob koně umístěný v bezprostřední blízkosti jednoho z nejvýznamnějších (knížecích) hrobů na zkoumaném pohřebišti,“ upozornila Loukotová.
Za naprosto unikátní považují archeologové objev dvou stříbrných mincí na okraji pohřebiště. „Jde o mince ostrogótských králů Theodoricha Velikého a Athalaricha z první poloviny 6. století ražené v Ravenně, které dosud na našem území nebyly nikdy nalezeny. Svědčí o tom, že zdejší langobardská elita udržovala čilé kontakty s oblastí severní Itálie,“ vysvětlila vědkyně.
Letošní objevy potvrzují, že oblast ležící pod Pálavskými vrchy byla jedním z významných mocenských center na politické mapě střední Evropy první poloviny 6. století.
