„Zkoušíme, zda jsou funkční dieselové generátory, je zde pitná voda, zíchody. Zastaralá je ale vzduchotechnika, budeme muset nakoupit filtry,“ řekl náměstek primátorky Jiří Oliva (ČSSD).
Tři vchody, 900 metrů chodeb
V krytu jsou ubikace pro správce, sklady, toalety, vodárna, dvě studny, očistné komory, rozhlas po drátě, telefonní ústředny. Kryt má tři vchody - jeden z Husovy ulice a dva z Nádražní. Rozlehlý labyrint je vytesaný ve skále 35 metrů pod zemí
Inženýři nechali v Brně v kopci vyhloubit a vytesat soustavu navzájem kolmých chodeb na obdélníkové ploše přibližně 85 x 60 m. lenuté chodby, ražené ve skále s cihelnou vyzdívkou, mají nejčastější rozměr 3 x 3 m a jejich celková délka dosahuje i s únikovými štolami zhruba 900 metrů.
Nejbezpečnější místo v Brně
Kryt vznikl po druhé světové válce. „Měl sloužit jako skrýš při dalších možných náletech. Postupně byl, během studené války, přizpůsoben proti jadernému útoku,“ prozradil náměstek primátorky Oliva.
VIDEO: Čtyři dny v krytu, pak týden pěšky. Příběhy prchajících Ukrajinců mladé dobrovolníky zasáhly. Dovezli jim pomoc, mysleli i na zvířata.
Čtyři dny v krytu, pak týden pěšky. Příběhy prchajících Ukrajinců mladé dobrovolníky zasáhly. Dovezli jim pomoc, mysleli i na zvířata Kateřina Lang, Agáta Ulrichová, Giancarlo Lamberti
Kryt je podle expetů nejbezpečnějším místem Brna. Leží místy 35 metrů pod zemí a připomíná labyrint. „Lidé mohli uvnitř se zásobami potravin vydržet až čtyři dny,“ řekl Oliva. Kryt však nebyl nikdy přizpůsoben spaní nebo delšímu pobytu; jediné spojení se světem bylo rozhlasem po drátě.
V Brně je asi 300 nouzových skrýší
Kromě krytu Denis je v Brně zhruba 300 dalších možných nouzových skrýší – ty jsou však provizorní, vesměs ve sklepeních domů či paneláků.
„Oficiální kryty, známé z doby před rokem 1989, již neexistují,“ řekl Blesk.cz mluvčí magistrátu Filip Poňuchálek.
Aktuální legislativa s ohledem na rizika v naší republice počítá především s využitím tzv. improvizovaných úkrytů – sklepy, podchody, obecně stavebně kryté prostory. Centrální sklady, kde by byly uloženy plynové masky a další prostředky osobní protichemické ochrany pro veškeré obyvatelstvo, neexistují.
Stejně tak již neexistují „komplexní plány ochrany civilního obyvatelstva“, ale soustava krizových plánů, havarijních plánů a dalších dokumentů, ve kterých jsou připravena opatření pro různé situace včetně výpadků dodávek energií.
Doporučené postupy pro řešení konkrétních mimořádných situací a krizových stavů lze najít na webových stránkách města Brna v sekci Bezpečnost případně na portálu HZS JMK Krizport
Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Vše, co se týká ruské agrese na Ukrajině, budeme sledovat zase od nedělního rána.
Začaly se objevovat zprávy o tom, že Rusko naverbovalo chudé Kubánce, aby bojovali ve válce na Ukrajině. Mělo tak být učiněno podvodem, kdy byla rekrutům přislíbena práce v Rusku nebo vysoký finanční obnos za účast v boji. Ani k jednomu však nedošlo. „Už jsem ve válce nějakou chvíli a neplatí se nám. Mnoho z mých přátel bylo už zabito,“ vypověděl jeden z obelhaných. Celý článek čtěte ZDE
Ukrajinská společnost Naftohaz v ranním prohlášení uvedla, že při dnešním útoku na její plynárenská zařízení nebyl nikdo zraněn a že útok „nebude mít vliv na poskytování služeb ukrajinským spotřebitelům ani zákazníkům skupiny“.
Rusko v posledních týdnech zintenzivnilo vzdušné útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Rozsáhlé škody utrpěly zejména tepelné elektrárny a přenosová soustava.
Cílem útoků byly v minulosti také podzemní zásobníky plynu, které jsou v hloubce i několika stovek metrů umístěny na západní Ukrajině. Ukrajina má větší skladovací kapacity než kterákoliv jiná země na západ od Ruska a aktivně se snaží přimět evropské obchodníky, aby tam uskladňovali své zásoby.