„Zkoušíme, zda jsou funkční dieselové generátory, je zde pitná voda, zíchody. Zastaralá je ale vzduchotechnika, budeme muset nakoupit filtry,“ řekl náměstek primátorky Jiří Oliva (ČSSD).
Tři vchody, 900 metrů chodeb
V krytu jsou ubikace pro správce, sklady, toalety, vodárna, dvě studny, očistné komory, rozhlas po drátě, telefonní ústředny. Kryt má tři vchody - jeden z Husovy ulice a dva z Nádražní. Rozlehlý labyrint je vytesaný ve skále 35 metrů pod zemí
Inženýři nechali v Brně v kopci vyhloubit a vytesat soustavu navzájem kolmých chodeb na obdélníkové ploše přibližně 85 x 60 m. lenuté chodby, ražené ve skále s cihelnou vyzdívkou, mají nejčastější rozměr 3 x 3 m a jejich celková délka dosahuje i s únikovými štolami zhruba 900 metrů.
Nejbezpečnější místo v Brně
Kryt vznikl po druhé světové válce. „Měl sloužit jako skrýš při dalších možných náletech. Postupně byl, během studené války, přizpůsoben proti jadernému útoku,“ prozradil náměstek primátorky Oliva.
VIDEO: Čtyři dny v krytu, pak týden pěšky. Příběhy prchajících Ukrajinců mladé dobrovolníky zasáhly. Dovezli jim pomoc, mysleli i na zvířata.
Čtyři dny v krytu, pak týden pěšky. Příběhy prchajících Ukrajinců mladé dobrovolníky zasáhly. Dovezli jim pomoc, mysleli i na zvířata Kateřina Lang, Agáta Ulrichová, Giancarlo Lamberti
Kryt je podle expetů nejbezpečnějším místem Brna. Leží místy 35 metrů pod zemí a připomíná labyrint. „Lidé mohli uvnitř se zásobami potravin vydržet až čtyři dny,“ řekl Oliva. Kryt však nebyl nikdy přizpůsoben spaní nebo delšímu pobytu; jediné spojení se světem bylo rozhlasem po drátě.
V Brně je asi 300 nouzových skrýší
Kromě krytu Denis je v Brně zhruba 300 dalších možných nouzových skrýší – ty jsou však provizorní, vesměs ve sklepeních domů či paneláků.
„Oficiální kryty, známé z doby před rokem 1989, již neexistují,“ řekl Blesk.cz mluvčí magistrátu Filip Poňuchálek.
Aktuální legislativa s ohledem na rizika v naší republice počítá především s využitím tzv. improvizovaných úkrytů – sklepy, podchody, obecně stavebně kryté prostory. Centrální sklady, kde by byly uloženy plynové masky a další prostředky osobní protichemické ochrany pro veškeré obyvatelstvo, neexistují.
Stejně tak již neexistují „komplexní plány ochrany civilního obyvatelstva“, ale soustava krizových plánů, havarijních plánů a dalších dokumentů, ve kterých jsou připravena opatření pro různé situace včetně výpadků dodávek energií.
Doporučené postupy pro řešení konkrétních mimořádných situací a krizových stavů lze najít na webových stránkách města Brna v sekci Bezpečnost případně na portálu HZS JMK Krizport
Devět lidí zranil ruský útok řízenými leteckými pumami na Charkov, uvedl starosta druhého největšího ukrajinského města Ihor Terechov. Část Černihivské oblasti na severu Ukrajiny je po zásahu energetického objektu bez dodávek elektřiny.
Podle Terechova městem otřásly čtyři výbuchy a poškozeno bylo nejméně 15 rodinných domů.
Bulharsko je podle všeho připraveno umožnit ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi přelet nad svým územím při cestě do Budapešti na ohlášené jednání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Dnes o tom informovala agentura DPA s tím, že to vyplývá z prohlášení bulharského ministra zahraničí Georga Georgieva. Bulharsko je členem Evropské unie, která ruským letadlům kvůli invazi na Ukrajinu vstup do svého vzdušného prostoru zakázala.
„Když se vynakládá úsilí k dosažení míru (a) pokud je k tomu podmínkou, že se uskuteční setkání, pak je nejlogičtější, že se takové setkání proveditelným způsobem umožní,“ řekl Georgiev na okraj unijního ministerského zasedání v Lucemburku.
Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová má za chybné vyvíjet tlak na Ukrajinu ve snaze ukončit ruskou válku proti této zemi. Kallasová se tak vyjádřila poté, co americký prezident Donald Trump údajně opět tlačil na Kyjev, aby podstoupil část svého území Rusku, píše agentura AFP.
„Nesmíme zapomínat, že Rusko je tady agresorem a Ukrajina obětí. Takže vyvíjet tlak na Ukrajinu jako oběť není ten správný přístup,“ řekla Kallasová na tiskové konferenci po skončení jednání. Nejde podle ní jen o Ukrajinu, ale o celkovou evropskou a globální bezpečnost. „Protože pokud se agrese vyplatí, slouží to jako výzva k jejímu použití jinde. Proto je naše strategie jasná: vyvíjet tlak na Rusko, aby ukončilo tuto válku,“ dodala šéfka unijní diplomacie.
