„Zkoušíme, zda jsou funkční dieselové generátory, je zde pitná voda, zíchody. Zastaralá je ale vzduchotechnika, budeme muset nakoupit filtry,“ řekl náměstek primátorky Jiří Oliva (ČSSD).

Tři vchody, 900 metrů chodeb

V krytu jsou ubikace pro správce, sklady, toalety, vodárna, dvě studny, očistné komory, rozhlas po drátě, telefonní ústředny. Kryt má tři vchody - jeden z Husovy ulice a dva z Nádražní. Rozlehlý labyrint je vytesaný ve skále 35 metrů pod zemí

Inženýři nechali v Brně v kopci vyhloubit a vytesat soustavu navzájem kolmých chodeb na obdélníkové ploše přibližně 85 x 60 m. lenuté chodby, ražené ve skále s cihelnou vyzdívkou, mají nejčastější rozměr 3 x 3 m a jejich celková délka dosahuje i s únikovými štolami zhruba 900 metrů.

Nejbezpečnější místo v Brně

Kryt vznikl po druhé světové válce. „Měl sloužit jako skrýš při dalších možných náletech. Postupně byl, během studené války, přizpůsoben proti jadernému útoku,“ prozradil náměstek primátorky Oliva.

VIDEO: Čtyři dny v krytu, pak týden pěšky. Příběhy prchajících Ukrajinců mladé dobrovolníky zasáhly. Dovezli jim pomoc, mysleli i na zvířata.

Video
Video se připravuje ...

Čtyři dny v krytu, pak týden pěšky. Příběhy prchajících Ukrajinců mladé dobrovolníky zasáhly. Dovezli jim pomoc, mysleli i na zvířata Kateřina Lang, Agáta Ulrichová, Giancarlo Lamberti

Kryt je podle expetů nejbezpečnějším místem Brna. Leží místy 35 metrů pod zemí a připomíná labyrint. „Lidé mohli uvnitř se zásobami potravin vydržet až čtyři dny,“ řekl Oliva. Kryt však nebyl nikdy přizpůsoben spaní nebo delšímu pobytu; jediné spojení se světem bylo rozhlasem po drátě.

V Brně je asi 300 nouzových skrýší

Kromě krytu Denis je v Brně zhruba 300 dalších možných nouzových skrýší  – ty jsou však provizorní, vesměs ve sklepeních domů či paneláků.

„Oficiální kryty, známé z doby před rokem 1989, již neexistují,“ řekl Blesk.cz mluvčí magistrátu Filip Poňuchálek.

Aktuální legislativa s ohledem na rizika v naší republice počítá především s využitím tzv. improvizovaných úkrytů – sklepy, podchody, obecně stavebně kryté prostory. Centrální sklady, kde by byly uloženy plynové masky a další prostředky osobní protichemické ochrany pro veškeré obyvatelstvo, neexistují.

Stejně tak již neexistují „komplexní plány ochrany civilního obyvatelstva“, ale soustava krizových plánů, havarijních plánů a dalších dokumentů, ve kterých jsou připravena opatření pro různé situace včetně výpadků dodávek energií.

Doporučené postupy pro řešení konkrétních mimořádných situací a krizových stavů lze najít na webových stránkách města Brna v sekci Bezpečnost  případně na portálu HZS JMK Krizport

19:49
22. 5. 2025

Volodymyr Zelenskyj informoval prostřednictvím platformy X o rozsáhlé schůzce s armádou. „Mimo jiné jsme diskutovali o vojenském základu diplomacie - příští technické setkání. Pracujeme na tom, aby se uskutečnilo co nejdříve. Zájmem Ukrajiny není prodlužovat válku, ale být připraven na jakýkoli vývoj. Světu je jasné, že je to vina Ruska, že válka stále pokračuje,“ zdůraznil Zelenskyj

18:28
22. 5. 2025

Poslanec ruské státní Dumy Šamsail Saralijev dnes upozornil, že nejrozsáhlejší výměna od ruského vpádu na Ukrajinu potrvá několik dnů, uskutečnit ji během jediného dne by podle něho bylo technicky složité. Saralijev je členem parlamentní koordinační skupiny pro otázky „speciální vojenské operace“, jak je v Rusku oficiálně nazývána invaze do sousední země.

17:40
22. 5. 2025

Ruský státní plynárenský gigant Gazprom nevyplatí za loňský rok dividendu, přestože se firma loni vrátila k zisku. Uvedla to dnes společnost. Podle zdroje jsou důvodem vysoké úrokové sazby, které zvýšily náklady na obsluhu dluhu firmy, uvedla agentura Reuters.

Nevyplacení dividendy doporučila správní rada Gazpromu. Rozhodnutí je v souladu s postojem vlády, přestože je pro ni nevýhodné, protože příjmy z dividend Gazpromu jsou důležitým zdrojem příjmů státního rozpočtu, který je v deficitu z důvodu klesajících příjmů z prodeje ropy a plynu, vysoké inflace a vojenských výdajů. Vláda vlastní o něco více než polovinu akcií Gazpromu.

Společnost by podle vlastní dividendové politiky schválené v roce 2019 měla na výplatu dividend vyčlenit 50 procent upraveného čistého zisku. Od zahájení ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 však firma vyplatila pouze jednou průběžnou dividendu, a to na podzim téhož roku díky rostoucím ziskům z tehdejších vysokých cen plynu v Evropě. Gazprom také nevyplatil dividendu za rok 2021 kvůli vysokým daním a výdajům.

Kompletní online
Fotogalerie
72 fotografií