Uprchlíci bydlí v hotelech Panorama a Skalní mlýn. „Školní docházka dětí se bude řešit následně, neboť zatím není jasné, jestli všichni zatím ubytovaní zůstanou v Blansku, nebo budou pokračovat do jiných destinací,“ uvedl Michal Záboj z odboru vnějších vztahů blanenské radnice.
Doplnil, že ve městě ale jsou zřejmě i další lidé z Ukrajiny, kteří si sehnali ubytování v soukromí bez Asistenčního centra pomoci.
Blanenská radnice už v minulém týdnu uvedla, že radní na svém jednání 1. března navrhli na pomoc pro občany Ukrajiny vyčlenit tři miliony korun. Návrh budou schvalovat zastupitelé, hlasovat by o něm měli 15. března.
VIDEO: Slovenské úřady zadržely vlak s humanitární pomocí pro Ukrajinu.
Slovenské úřady zadržely vlak s humanitární pomocí pro Ukrajinu Železnice pomáhá
Město také zřídilo speciální telefonní linku 725 112 566, na kterou se mohou nonstop obrátit lidé prchající z Ukrajiny před ruskou agresí, kteří hledají akutní pomoc. Pro dotazy především na možnosti ubytování přímo v Blansku funguje také e-mail pomocukrajine@blansko.cz
Bývalý starosta Chersonu Volodymyr Mykolajenko (65) strávil více než tři roky v ruském zajetí, kam se dostal v dubnu 2022 po únosu ruskými jednotkami. Nejprve byl držen v Chersonu, poté na okupovaném Krymu a nakonec ve věznicích a trestní kolonii u Moskvy. Jeho každodenní realitou byly bití, elektrošoky, psychický teror a hlad, kvůli němuž zhubl 25 kilogramů. Přesto odmítal nabídky na spolupráci s okupanty a snažil se povzbudit ostatní vězně.
Na svobodu se dostal až při výměně zajatců 24. srpna 2025, symbolicky na Den nezávislosti Ukrajiny. Podle serveru Slobodna Evropa věnoval první telefonát své matce, která den poté oslavila 91. narozeniny. Dnes se chce zapojit do obnovy zničeného Chersonu a do snah o propuštění dalších ukrajinských vězňů. Jeho myšlenky denně patří těm, jenž zůstávají v ruském vězení.
Bezpilotní letouny se staly klíčovou součástí ukrajinského boje za svobodu. Od prvních dnů ruské invaze v roce 2022 přinášejí ukrajinským silám levnou a účinnou možnost, jak se bránit silnějšímu protivníkovi. Aby dokázali čelit přesile, museli Ukrajinci rychle inovovat a vyvíjet nové způsoby jejich nasazení.
NATO se snaží z války na Ukrajině vytěžit zkušenosti prostřednictvím centra JATEC v polské Bydhošti, které podporuje spolupráci aliančních a ukrajinských jednotek. Důležitou roli hraje i sdílení znalostí ukrajinských veteránů – v Polsku se o své zkušenosti s dronovou válkou podělili s vojáky z Velké Británie a USA. Video s bývalým ukrajinským operátorem dronů zveřejnilo NATO na síti X.
Ruský politolog Alexandr Morozov, který od roku 2013 žije v Česku, tvrdí, že Kreml se už řadu let systematicky připravuje na mnohem větší válku. Podle něj se v generálním štábu od roku 2005 šířil názor, že k rozsáhlému konfliktu dojde kolem let 2030–2035, a válka na Ukrajině je jen zkouškou. Putin prý mezitím využívá propagandu i militarizaci společnosti, aby udržel obyvatelstvo v přesvědčení, že Rusko je stále velmoc.
Podle serveru Aktuálně.cz Morozov zároveň zdůraznil, že ruská kultura a vzdělávání jsou dnes plně podřízeny militaristické ideologii a lidé si v ní jen těžko hledají alternativu. „Společnost se podřídila ideologii zášti,“ říká a dodává, že putinismus se opírá o směs ukřivděnosti, pocitu nadřazenosti a neustálého boje se Západem.
