Humanitární pomoc formou finanční injekce. Praha vyčlení čtvrt miliardy pro uprchlíky z Ukrajiny
Statisíce Ukrajinců prchá za hranice před válečným běsněním, které svou invazí rozpoutalo koncem února Rusko. Mnozí z nich přitom přes Slovensko či Polsko míří do České republiky, konkrétně do jejího hlavního města. Pražský magistrát na nastalou krizi reaguje řadou kroků, které ukrajinskému lidu vyjadřují podporu. Jeho vedení nyní odsouhlasilo finanční „injekci“ ve výši 250 milionů korun na humanitární pomoc Ukrajině.
24. únor 2022 vstoupil do dějin černým písmem. Toho dne v časných ranních hodinách překročila ruská vojska hranice a napadla Ukrajinu. Na statisíce obyvatel muselo odejít ze země, nejen proto, že v důsledku války přišli o střechu nad hlavou, ale také aby si zachránili holý život. Válka si už naneštěstí stihla vyžádat i oběti z řad civilistů. Také to je důvod, proč se do konfliktu v rámci humanitární pomoci zapojila i Praha.
Finanční injekce
Vedení pražského magistrátu na návrh náměstka primátora Pavla Vyhnánka (Praha sobě), jenž má v gesci městské finance, schválila navýšení rezervy vlastního rozpočtu o 250 milionů korun. Finance mají být principiálně použity právě v souvislosti s válečnou krizí, která se dotýká ukrajinských obyvatel. Pokrýt tuto částku by měl přebytek hospodaření hlavního města z minulého roku.
„Prostředky budou operativně využity na výdaje hlavního města Prahy na pomoc Ukrajině, především na náklady vzniklé v souvislosti s pomocí občanům Ukrajiny, kteří jsou na útěku před agresí Ruské federace, jako například materiální pomoc, její koordinace a distribuce, asistence příchozím (včetně provozu asistenčních center), vzdělávání dětí nebo pomoc se zajištěním jejich přechodného ubytování, dopravy či zdravotní péče,“ stojí v dokumentu, který v pondělí odsouhlasila rada hl. m.
„Hospodaříme uvážlivě a díky tomu máme připraveny zdroje na řešení nenadálých situací. Pomoc Ukrajině rozervané válkou a jejím občanům na útěku částkou 250 milionů Kč je to nejmenší, co může hlavní město udělat. V případě potřeby jsme připraveni částku navýšit,“ uvedl Vyhnánek.
Co už Praha podnikla?
Pražský magistrát už během předválečné krize vyjádřil podporu Ukrajině. Týden před vypuknutím konfliktu navštívil Kyjev primátor Zdeněk Hřib (Piráti) a společně se starosty Varšavy, Bratislavy a Budapešti vyjádřil solidaritu. „Zcela podporujeme svobodu ukrajinského lidu ve volbě svého vlastního osudu a spojenců. Kyjev musí zůstat svobodným městem a Ukrajina svobodnou a demokratickou zemí,“ uvedl primátor a starosta Varšavy Rafał Trzaskowski ve společném prohlášení.
Nedlouho po invazi pražský magistrát zosnoval řadu symbolických i konkrétních opatření, kterými vyjádřil ukrajinskému lidu sympatie a podporu. Ať už to bylo vyvěšení ukrajinských vlajek na vozidla pražské MHD, přetření zábradlí na mostku v Korunovační ulici, jenž je na dohled ruské ambasádě, barvami ukrajinské vlajky či poskytnutí MHD pro ukrajinské uprchlíky zdarma. Do nejrůznějších materiálních či finančních sbírek se zapojila také řada pražských radnic.
V hale č. 13 v areálu Pražské tržnice v Holešovicích funguje tzv. Šatník – projekt novinářky Nory Fridrichové, kam lze nosit nejen nepotřebné oděvy, ale také jídlo či prostředky pro osobní hygienu. Mezi věcmi, po kterých je největší poptávka, jsou např.: zubní pasty a kartáčky, mýdla, šampony, mýdla na praní, deodoranty, kapesníky, vlhčené ubrousky, dámské hygienické potřeby, toaletní papír, trvanlivé jídlo, přesnídávky a kapsičky pro děti, konzervy, rýži, těstoviny a podobně.
Nadto vznikly na hlavním vlakovém nádraží a na autobusovém nádraží na Florenci informační kiosky pro ukrajinské uprchlíky, a v ústřední knihovně na Mariánském náměstí, posléze v Kongresovém centru na Vyšehradě vzniklo Asistenční středisko pro pomoc uprchlíkům z Ukrajiny. „Od začátku fungování asistenčního centra bylo odbaveno 11 851 osob,“ informoval prostřednictvím svého Twitteru Hřib v pondělí zrána.
Ubytování Praha poskytla 1 100 klientům, přičemž toho číslo stále narůstá. „Aktivovali jsme rekreační středisko v Žihli, které je využíváno školami a kde máme kapacitu 300 lůžek,“ sdělil k tomu náměstek primátora Petr Hlubuček (STAN).
Asistenční centrum v Kongresáku za neděli odbavilo 3284 osob, ubytování bylo zajištěno pro 180 osob. K odbavení na jiná asistenční centra bylo autobusy z Kongresáku převezeno 307 osob. Od začátku fungování asistenčního centra bylo odbaveno 11851 osob.
— Zdeněk Hřib (@ZdenekHrib) March 7, 2022
Hrozí stop stav
Kapacita Kongresového centra však není nafukovací a lidí, kteří do něj míří, neubývá. „Situace je velmi závažná. V podstatě se dá říct, že máme plný kongresový sál, který slouží jako čekárna. Blížíme se tomu, že čekání může vyjít až do rána pro lidi, kteří přicházejí už nyní. Také hrozí situace, kdy budeme muset vyhlásit stop stav,“ sdělil Hřib. Přednostně odbavení by v takovém případě měli lidé, kteří budou potřebovat humanitární ubytování.
Primátor doufá v pomoc na celostátní úrovni, „jelikož není reálné v Praze otevřít nové krajské asistenční centrum. 45 přepážek, které v centru fungují, představují limit organizací, které jsou do chodu centra zapojeny,” dodal Hřib. Situaci na Vyšehradě také komplikuje omezená možnost stravování klientů, kteří do něj míří.
Vážení čtenáři, děkujeme za sledování online zpráv k dění na Ukrajině. Pokračuje zase od rána, teď přejeme klidnou noc.
Německo darovalo Ukrajině dva systémy protivzdušné obrany Patriot, oznámil v úterý ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém projevu na summitu o rozšíření EU. Jeho prohlášení citovala agentura Interfax-Ukrajina.
„Rád bych vyjádřil svou vděčnost Německu. Nedávno nám dodali dva systémy Patriot a my je zvládáme,“ řekl Zelenskyj. Ukrajinský prezident opakovaně prohlásil, že systémy Patriot jsou nezbytné pro obranu Ukrajiny proti ruským leteckým útokům. Pravidelně nastoluje otázku poskytnutí dalších systémů Patriot Kyjevu během setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Zároveň, jak v úterý informoval Handelsblatt, Německo stále nepovažuje za možné přesunout rakety dlouhého doletu Taurus do Kyjeva. Tuto pozici zastával bývalý německý kancléř Olaf Scholz, stejně jako současný premiér Friedrich Merz.
Rusko podle prezidenta Vladimira Putina nikoho neohrožuje a svůj jaderný potenciál rozvíjí podle svých dřívějších oznámení. Šéf Kremlu to podle agentury TASS řekl při udělování vyznamenání konstruktérům nových zbraní Burevestnik (Buřňák) a Poseidon.
„Naše země nikoho neohrožuje,“ řekl Putin. „Rusko stejně jako jiné jaderné státy rozvíjí svůj jaderný potenciál, rozvíjí svůj strategický potenciál,“ uvedl také a dodal, že jde o projekty, které Rusko oznamovalo už dávno.
Kreml koncem října ohlásil úspěšný test střely Burevestnik s atomovým pohonem, která je schopná nést jadernou hlavici, a také zkoušku podvodní zbraně Poseidon, jež má podle Moskvy rovněž atomový pohon a také může nést jadernou nálož. Krátce po tomto ruském oznámení americký prezident Donald Trump řekl, že nařídil obnovit testy amerických jaderných zbraní, stejně jako to dělají ostatní jaderné mocnosti.
Putin dnes také řekl, že už běží sériová výroba raket Orešnik, které údajně mohou dosahovat rychlosti přes 13.000 kilometrů za hodinu. Ruská armáda tuto zbraň s šesti hlavicemi poprvé použila loni v listopadu při útoku na ukrajinské Dnipro v rámci takzvané speciální operace. Tak Moskva nazývá invazi na Ukrajinu.
