Humanitární pomoc formou finanční injekce. Praha vyčlení čtvrt miliardy pro uprchlíky z Ukrajiny
Statisíce Ukrajinců prchá za hranice před válečným běsněním, které svou invazí rozpoutalo koncem února Rusko. Mnozí z nich přitom přes Slovensko či Polsko míří do České republiky, konkrétně do jejího hlavního města. Pražský magistrát na nastalou krizi reaguje řadou kroků, které ukrajinskému lidu vyjadřují podporu. Jeho vedení nyní odsouhlasilo finanční „injekci“ ve výši 250 milionů korun na humanitární pomoc Ukrajině.
24. únor 2022 vstoupil do dějin černým písmem. Toho dne v časných ranních hodinách překročila ruská vojska hranice a napadla Ukrajinu. Na statisíce obyvatel muselo odejít ze země, nejen proto, že v důsledku války přišli o střechu nad hlavou, ale také aby si zachránili holý život. Válka si už naneštěstí stihla vyžádat i oběti z řad civilistů. Také to je důvod, proč se do konfliktu v rámci humanitární pomoci zapojila i Praha.
Finanční injekce
Vedení pražského magistrátu na návrh náměstka primátora Pavla Vyhnánka (Praha sobě), jenž má v gesci městské finance, schválila navýšení rezervy vlastního rozpočtu o 250 milionů korun. Finance mají být principiálně použity právě v souvislosti s válečnou krizí, která se dotýká ukrajinských obyvatel. Pokrýt tuto částku by měl přebytek hospodaření hlavního města z minulého roku.
„Prostředky budou operativně využity na výdaje hlavního města Prahy na pomoc Ukrajině, především na náklady vzniklé v souvislosti s pomocí občanům Ukrajiny, kteří jsou na útěku před agresí Ruské federace, jako například materiální pomoc, její koordinace a distribuce, asistence příchozím (včetně provozu asistenčních center), vzdělávání dětí nebo pomoc se zajištěním jejich přechodného ubytování, dopravy či zdravotní péče,“ stojí v dokumentu, který v pondělí odsouhlasila rada hl. m.
„Hospodaříme uvážlivě a díky tomu máme připraveny zdroje na řešení nenadálých situací. Pomoc Ukrajině rozervané válkou a jejím občanům na útěku částkou 250 milionů Kč je to nejmenší, co může hlavní město udělat. V případě potřeby jsme připraveni částku navýšit,“ uvedl Vyhnánek.
Co už Praha podnikla?
Pražský magistrát už během předválečné krize vyjádřil podporu Ukrajině. Týden před vypuknutím konfliktu navštívil Kyjev primátor Zdeněk Hřib (Piráti) a společně se starosty Varšavy, Bratislavy a Budapešti vyjádřil solidaritu. „Zcela podporujeme svobodu ukrajinského lidu ve volbě svého vlastního osudu a spojenců. Kyjev musí zůstat svobodným městem a Ukrajina svobodnou a demokratickou zemí,“ uvedl primátor a starosta Varšavy Rafał Trzaskowski ve společném prohlášení.
Nedlouho po invazi pražský magistrát zosnoval řadu symbolických i konkrétních opatření, kterými vyjádřil ukrajinskému lidu sympatie a podporu. Ať už to bylo vyvěšení ukrajinských vlajek na vozidla pražské MHD, přetření zábradlí na mostku v Korunovační ulici, jenž je na dohled ruské ambasádě, barvami ukrajinské vlajky či poskytnutí MHD pro ukrajinské uprchlíky zdarma. Do nejrůznějších materiálních či finančních sbírek se zapojila také řada pražských radnic.
V hale č. 13 v areálu Pražské tržnice v Holešovicích funguje tzv. Šatník – projekt novinářky Nory Fridrichové, kam lze nosit nejen nepotřebné oděvy, ale také jídlo či prostředky pro osobní hygienu. Mezi věcmi, po kterých je největší poptávka, jsou např.: zubní pasty a kartáčky, mýdla, šampony, mýdla na praní, deodoranty, kapesníky, vlhčené ubrousky, dámské hygienické potřeby, toaletní papír, trvanlivé jídlo, přesnídávky a kapsičky pro děti, konzervy, rýži, těstoviny a podobně.
Nadto vznikly na hlavním vlakovém nádraží a na autobusovém nádraží na Florenci informační kiosky pro ukrajinské uprchlíky, a v ústřední knihovně na Mariánském náměstí, posléze v Kongresovém centru na Vyšehradě vzniklo Asistenční středisko pro pomoc uprchlíkům z Ukrajiny. „Od začátku fungování asistenčního centra bylo odbaveno 11 851 osob,“ informoval prostřednictvím svého Twitteru Hřib v pondělí zrána.
Ubytování Praha poskytla 1 100 klientům, přičemž toho číslo stále narůstá. „Aktivovali jsme rekreační středisko v Žihli, které je využíváno školami a kde máme kapacitu 300 lůžek,“ sdělil k tomu náměstek primátora Petr Hlubuček (STAN).
Asistenční centrum v Kongresáku za neděli odbavilo 3284 osob, ubytování bylo zajištěno pro 180 osob. K odbavení na jiná asistenční centra bylo autobusy z Kongresáku převezeno 307 osob. Od začátku fungování asistenčního centra bylo odbaveno 11851 osob.
— Zdeněk Hřib (@ZdenekHrib) March 7, 2022
Hrozí stop stav
Kapacita Kongresového centra však není nafukovací a lidí, kteří do něj míří, neubývá. „Situace je velmi závažná. V podstatě se dá říct, že máme plný kongresový sál, který slouží jako čekárna. Blížíme se tomu, že čekání může vyjít až do rána pro lidi, kteří přicházejí už nyní. Také hrozí situace, kdy budeme muset vyhlásit stop stav,“ sdělil Hřib. Přednostně odbavení by v takovém případě měli lidé, kteří budou potřebovat humanitární ubytování.
Primátor doufá v pomoc na celostátní úrovni, „jelikož není reálné v Praze otevřít nové krajské asistenční centrum. 45 přepážek, které v centru fungují, představují limit organizací, které jsou do chodu centra zapojeny,” dodal Hřib. Situaci na Vyšehradě také komplikuje omezená možnost stravování klientů, kteří do něj míří.
Situace ve strategicky důležitém městě Pokrovsk na východě Ukrajiny zůstává kritická, Rusové pokračují v hromadění sil ve městě, uvedli analytici ukrajinského projektu DeepState, který je pokládán za blízký ukrajinské armádě. Útočné skupiny ruské 2. a 51. armády pokračují v ničení obklíčených sil nepřítele a v útocích ve směru na sever města, tvrdí ruské ministerstvo obrany. Kyjev popírá, že by se obránci Pokrovska ocitli v obklíčení.
Rusko proti Ukrajině v noci vyslalo 80 dronů, z nichž se 61 podařilo zneškodnit, tvrdí ukrajinské letectvo. Zaznamenalo 18 zásahů na sedmi místech.
Třicetiletý Kyjevan převážel na střeše svého auta nepřátelský dron typu Šáhed, než jej zabavila policie, informovala dnes ukrajinská média s odvoláním na policisty. Podobných dronů íránské konstrukce vysílá Rusko každou noc desítky a stovky kusů proti ukrajinským městům. V tomto případě měl dron podle policejního komuniké deaktivovanou bojovou hlavici, a tak nepředstavoval pro veřejnost bezprostřední ohrožení.
