Výskyt jakéhokoliv obratlovce v podzemní jeskyni je totiž takřka nemyslitelný. „Ležel poměrně apaticky ve spojovací chodbě mezi Sloupskou a Bělovodskou větví Nové Amatérské jeskyně. Dlouhý byl asi 35 centimetrů,“ popsal nález Filip Chalupka z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
Speleologové tvora chvilku pozorovali. Pak jej opatrně přenesli v pytlíku do Bílého potoka. Úhoř sebou zamrskal a za deset vteřin zmizel v proudu vody.
Jeskyňáři našli v Moravském krasu úhoře Filip Chalupka
„Musel se sem dostat za vysokého vodního stavu, kdy podzemní říčky zatápí výše položená místa. Spojovací chodba je totiž po většinu roku bez vody,“ uvedl Chalupka. Přítomnost ryb v jeskynním systému Amatérské jeskyně je podle vědců naprosto výjimečná, především pro jeho úplnou uzavřenost a rozlehlost.
Temná skrýš žížal a netopýrů
Amatérská jeskyně není obývána obratlovci. Žijí v ní jen drobní bezobratlí živočichové, z nichž největší jsou žížaly. Vzácně zde lze vidět letícího netopýra, který do jeskyně prolezl přes sutě. Jeskyně je ze všech stran uzavřena závaly, které ji oddělují od světa.
Veřejnosti nepřístupné sluje mezi propastí Macocha, Sloupem a Holštejnem jsou s 45 km nejdelším jeskynním systémem střední Evropy.
Umí to jen mřenka
Drobné ryby pracovníci Agentury pozorovali před lety na dně propasti Macocha v Horním i v Dolním jezírku. Šlo o pstruha a další blíže neurčenou rybu. Otázkou je, odkud se ryby do Amatérské jeskyně dostaly. Jako zdroj se pravděpodobně nabízí rybník u Holštejna na říčce Bílá voda.
V celém systému Amatérské jeskyně jsou životní podmínky pro ryby velmi omezené a s velkou pravděpodobností se nedostanou ven a zahynou. Jediná ryba v Evropě, která se adaptovala na jeskyně a trvale v nich žije, je druh mřenky objevený v jeskyni jižního Německa v roce 2015.
