Zkrátka, Brno, vynálezců plno. "Když obrátíte zastávku na tramvaj zády k ostrůvku, bude to mít jediný možný následek: lidi ji prostě nebudou používat," shodují se místní. Lidé na Veveří v centru kroutí nevěřícně hlavami.

Chyba dělníků? Prý ne. „Je to kvůli bezpečnosti chodců,“ vysvětlila mluvčí dopravního podniku Hana Tomaštíková. Cílem je prý „zabránit, aby lidé přebíhali přes silnici autům přímo pod kola“.

Video
délka: 00:11.55

Brno postavilo zastávky MHD v centru naopak, prý aby lidé nevbíhali pod auta Jiří Nováček

Památková zastávka ostudně spadla

Brno je pověstné tím, že zastávky nejsou rozhodně stejné. Tak dlouho město rekonstruovalo legendární památkově chráněnou funkcionalistickou zastávku na Obilním trhu, až z díla architekta Oskara Pořísky z roku 1926 nezbyl jediný kámen.

Postavili ji tedy před třemi lety znovu, ovšem z jiných materiálů a bez původních toalet, které byly její součástí. Přístřešek je tak bezcenný a prázdný.

Brňáci rádi čekají v blobu a pod květináčem

Ne vše se ale Brnu nepovedlo. Když v Praze odmítli legendární „blob“ architekta Jana Kaplického, ve kterém měla být národní knihovna, postavili si její zmenšeninu Brňáci jako přístřešek na zastávce Loosova v Brně na Lesné. Je hodně oblíbený.

Sympatie veřejnosti vzbuzuje i dvojzastávka „Květináč“ u hlavního vstupu na Výstaviště v Pisárkách. Byla navržena tak, že vodu pro rostliny zajišťuje kapková závlaha napojená na zásobní nádrže s dešťovou vodou. Přebytečná voda je svedená do sudu ve spodní části zastávky. Hned vedle je budka s jízdními řády, na jejíž střeše roste trávník.

Jeden jednotící rys ale brněnské zastávky MHD přece jenom mají. Žádná z nich – ať stará či nová, neobsahuje toaletu. Lidé cestující Brnem jsou proto odkázáni v případě potřeby potupně na odlehlejší zákoutí a keříky.

Fotogalerie
12 fotografií