„Základem je dřevěná konstrukce, na ni navážu králičí pletivo. Korpus vycpeme sekanou slámou a detaily dotvarujeme z dlouhé ovesné slámy,“ popsal tvůrčí proces Petr. Nejde o rychlovku, výroba jedné figury zabere šest až osm víkendů. Jen letos padlo na betlém osm metráků ovesné slámy.
Letos láká i brněnský drak
„Letos jsme jej zpestřili kolařem a brněnským drakem. Ten má pět metrů, váží 120 kilogramů. Určitě přitáhne i Brňáky,“ usmívá se jeho tvůrce. Petra a Martinu neodradil ani koranavirus, byť kvůli pandemii přišli o celý zástup pomocníků. „I proto jsme betlém chystali už od srpna, pomohly nás dvě desítky kamarádů. Teď se ze stodoly přestěhoval ven.“
„Pěstuji oves, který ručně seču kosou a pak s přáteli vymlátíme cepy. Získáme tak slámu s dlouhými stébly, potřebnými třeba k výrobě koňské hřívy. A protože jsme neměli cepy, nechal jsem jich deset vyrobit a každý rok v srpnu si uděláme dožínky s mlácením slámy. Ta pak poslouží betlému," svěřil se Petr Filip.
Petr a Martina navázali na tradici pozořických betlémů, které vyráběl ze sádry Josef Ambrož. Ve slámovém betlému kromě Ježíška s Josefem a Marií nechybějí Tři králové s velbloudy, hospodyně, sedlák, ovce a oslíci stejně jako římský voják.
„Je v tom myšlenka, kdy se Josef s Marií museli zapsat při sčítání lidu. A zápisy tehdy hlídali právě římští vojáci,“ vysvětlila Martina Jančová. Za rok se prý sestava figurín v životní velikosti opět rozroste, v plánu je mimo jiné páv.
aspoň v betlémě zatím
