Barvu na díle z roku 1946 objevil zaměstnanec z úklidové čety a ohlásil vše na linku 156. „Strážníci vzápětí uviděli, že pomník v Božetěchově ulici pokrývá ve spodní části červená barva, která místy ještě stékala,“ řekl mluvčí městské policie Pavel Šoba.

Případ převzala republiková policie. „Vyšetřování probíhá, zatím nebyla stanovena škoda,“ uvedl stručně mluvčí Pavel Šváb. Vandalovi hrozí stíhání pro poškození cizí věci.

Památník, který je zároveň pohřebištěm 328 vojáků padlých při osvobozování Brna v dubnu 1945, je kulturní památkou. V minulosti byl opakovaně terčem vandalů, pomalován byl například hákovým křížem.

„Považuji tyto útoky za nešťastné, v podstatě jde o znesvěcení válečného hrobu. I když mohou historické události vyvolat vášně a polemiku, toto nelze omluvit,“ reagoval brněnský historik Jan Břečka.

Ambasáda: Barbarský čin

Ostře reagovala na brněnský incident i ruská ambasáda, která dílo vandala označila za zbabělý barbarský čin. „Na pozadí celkem pečlivého a uctivého vztahu obyvatel České republiky k památce sovětských vojáků vypadají podobné incidenty jako úsilí o rozladění rusko-českých vztahů, které spojují společné dějiny boje proti fašistickým,“ uvedlo v prohlášení velvyslanectví. Incident v Brně odmítl i český ministr zahraničí Tomáš Petříček.

Ruská ambasáda ve středu odsoudila jako neospravedlnitelné také poškození Památníku Rudé armády v Ostravě. „Ten skutek není ospravedlnitelný a jen potvrzuje nebezpečí krátkozraké a neuctivé manipulace jistých politických sil s dějinami druhé světové války a snah pošpinit ty, kdo obětovali své životy pro osvobození Československa od nacismu," napsalo velvyslanectví na svých webových stránkách.

„Vedení městské části Brno-Královo Pole tento čin odsuzuje,“ sdělila starostka městské části Karin Karasová (ANO). Památník Rudoarmějců má ve správě Magistrát města Brna, odbor životního prostředí. Právě tento odbor po konzultaci s památkáři vyčíslí vzniklou škodu a zajistí také následné vyčištění památníku.

Kauza z roku 2007

Kolem díla ze šedé žuly instalovaného v červnu 1946, které navrhl architekt Jaroslav Brunno Kučera, se rozpoutal spor v roce 2007. Tehdy místostarosta Králova Pole René Pelán nechal odstranit na své náklady z památníku symboly srp a kladivo.

„Kdybych měl být odsouzen za trestný čin, aspoň budu mít klid se svým svědomím," prohlásil tehdy místní politik. V říjnu 2007 policie obvinila Pelána z trestných činů poškozování cizí věci, výtržnictví a zneužití pravomoci veřejného činitele.

V lednu 2008 informoval mluvčí Státního zastupitelství v Brně Vladimír Kutnohorský, že státní zastupitelství stíhání podmíněně zastavilo. Pelán, který je dodnes královopolským zastupitelem, se k činu doznal a zaplatil škodu ve výši 23 tisíc. Vyvázl proto s dvacetiměsíční podmínkou.

VIDEO: Pomník Rudé armády politý v Ostravě červenou barvou komentuje ostravský primátor Tomáš Macura.

Video
Video se připravuje ...

Pomník Rudé armády v Ostravě politý červenou barvou si přišel prohlédnout i primátor Tomáš Macura. Michal Charbulák