Tahanicím není konec: Komunisté vyzvali vládu, aby socha Koněva zůstala tam, kde je

Autor: ČTK - 
14. září 2019
13:46

Tahanice o kontroverzní sochu sovětského maršála Ivana Stěpanoviče Koněva na náměstí Interbrigády v pražských Dejvicích pokračují. Ačkoliv zastupitelé radnice Prahy 6 odhlasovali nahrazení sochy novým památníkem, proti odsunu sochy se zvedla vlna nevole. Zatímco ruské ministerstvo zahraničí pohrozilo odvetou, KSČM vyzývá vládu, aby se zasadila o to, že socha zůstane tam, kde je.

„Komunistická strana Čech a Moravy nesouhlasí s rozhodnutím zastupitelstva městské části Praha 6 ze dne 12. září letošního roku o přemístění sochy maršála Sovětského svazu Ivana Stěpanoviče Koněva,“ oznámil v sobotním stanovisku ústřední výbor strany. „KSČM na základě historických faktických událostí žádá, aby se vláda, ministerstva obrany a zahraničních věcí zasadily o zachování sochy maršála Sovětského svazu Ivana Stěpanoviče Koněva na náměstí Interbrigády v Praze 6,” uvedli komunisté.

„Pro KSČM je rovněž nepřijatelná pozice ministerstev obrany a zahraničí, která v tomto sporu nedokážou hájit historickou skutečnost a pouští se do spekulativních úvah, kdo hlavní město Prahu vlastně osvobodil a přinesl rozhodující podíl na osvobození celého Československa,“ uvedli komunisté.

Sankce visí ve vzduchu

Ruské ministerstvo zahraničí v pátek prohlásilo, že rozhodnutí zastupitelů Prahy 6 může poškodit rusko-české vztahy a nezůstane bez odpovědi. Český ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) ruské výhrůžky a hrozby sankcemi odmítl, spor je podle něho třeba řešit věcnou diskusí. Ruský senátor Sergej Cekov dokonce zmínil, že by na řadu měly přijít ekonomické sankce.

Maršál »osvoboditel«

Koněvova socha, která byla odhalena v roce 1980, budí kontroverze a stává se terčem vandalů. Koněv se zapsal do dějin jako jeden z hlavních vojenských vůdců druhé světové války. Velel i sovětským vojskům - 1. ukrajinskému frontu - například i při osvobození části Polska a Čech, včetně Prahy.

Po válce se v 50. letech stal hlavním velitelem spojených ozbrojených sil členských států Varšavské smlouvy. Řídil potlačení maďarského povstání proti komunistickému režimu v roce 1956. Jako velitel sovětských vojsk v Berlíně se pak Koněv také účastnil řešení druhé berlínské krize, kdy bylo město rozděleno zdí na západní a východní.

Sledujte pořady Blesk Zpráv

Epicentrum S prezidentem v Lánech Ptám se, pane premiére

Redakce Blesk Zpráv pro vás každý týden od pondělí do čtvrtka připravuje pořad Epicentrum s rozhovory na aktuální témata. Kromě toho vám pravidelně přinášíme názory prezidenta Miloše Zeman v pořadu S prezidentem v Lánech a zpovídáme i premiéra Andreje Babiše.

satanas ( 17. září 2019 13:45 )

Kdyz uz tam je, tak by mel sundat tablicku rikajici, ze Konev krvave potlacil Madarske povstani v 1956 a hodit ji do ksichtu nacistovi, ktery ji tam dal. Podle me Konev napraskal Madarske nacisti za to co provadeli jejich SS divize v SSSR a Jugoslovaji v druhe svetove valce. Jestli se rozhodli Madarsky nacisti bojovat po boku Hitlera a vrazdit zeny a deti v Jugoslaviji a SSSR tak mohli vedet, ze SSSR na to nezapomene. Zrejme jim to v prilezitosti Konev prisel spocitat.

kobyla1 ( 16. září 2019 21:26 )

A titul ,,Největší de.bil této diskuze,, jednoznačně získává anonym­01..­..gr­atulu­ji..­..ja­ko první cenu dostáváte kus toaletního papíru s autentickým kusem hov.na starosty Kolá­ře..­...do­poru­čuji zarámovat

satanas ( 16. září 2019 11:10 )

Nakonec bude muset prezident udelit marsalovi abolici..A Bukanyri budou mit UPPDKV--Kdo byl vojak, vi co to znamena..Kdo nevi, pro toho-UPPDKV-Uplne poPitchi do konce vojny!!

satanas ( 16. září 2019 09:56 )

OOOOOO-rekni O! Vzpominam jak jsme jako kluci tohle rikali holkam..Ty dokazes cloveka i vratit do detstvi..Spasibo, devocka!!°

satanas ( 16. září 2019 09:33 )

www. ZDF-info--Quido Knopp-History-Die Verbrecher der befreier..(zlociny osvo­bodi­telu)­.Rade­ni , znasilnovani na osobozenem uzemi spojen­ci..To­lero­vanem US velenim..V Rude armade bylo znasilneni trestano kulkou do hlavy.

Zobrazit celou diskusi
Další videa
Články odjinud