Tahanicím není konec: Komunisté vyzvali vládu, aby socha Koněva zůstala tam, kde je
Tahanice o kontroverzní sochu sovětského maršála Ivana Stěpanoviče Koněva na náměstí Interbrigády v pražských Dejvicích pokračují. Ačkoliv zastupitelé radnice Prahy 6 odhlasovali nahrazení sochy novým památníkem, proti odsunu sochy se zvedla vlna nevole. Zatímco ruské ministerstvo zahraničí pohrozilo odvetou, KSČM vyzývá vládu, aby se zasadila o to, že socha zůstane tam, kde je.
„Komunistická strana Čech a Moravy nesouhlasí s rozhodnutím zastupitelstva městské části Praha 6 ze dne 12. září letošního roku o přemístění sochy maršála Sovětského svazu Ivana Stěpanoviče Koněva,“ oznámil v sobotním stanovisku ústřední výbor strany. „KSČM na základě historických faktických událostí žádá, aby se vláda, ministerstva obrany a zahraničních věcí zasadily o zachování sochy maršála Sovětského svazu Ivana Stěpanoviče Koněva na náměstí Interbrigády v Praze 6,” uvedli komunisté.
„Pro KSČM je rovněž nepřijatelná pozice ministerstev obrany a zahraničí, která v tomto sporu nedokážou hájit historickou skutečnost a pouští se do spekulativních úvah, kdo hlavní město Prahu vlastně osvobodil a přinesl rozhodující podíl na osvobození celého Československa,“ uvedli komunisté.
Sankce visí ve vzduchu
Ruské ministerstvo zahraničí v pátek prohlásilo, že rozhodnutí zastupitelů Prahy 6 může poškodit rusko-české vztahy a nezůstane bez odpovědi. Český ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) ruské výhrůžky a hrozby sankcemi odmítl, spor je podle něho třeba řešit věcnou diskusí. Ruský senátor Sergej Cekov dokonce zmínil, že by na řadu měly přijít ekonomické sankce.
Maršál »osvoboditel«
Koněvova socha, která byla odhalena v roce 1980, budí kontroverze a stává se terčem vandalů. Koněv se zapsal do dějin jako jeden z hlavních vojenských vůdců druhé světové války. Velel i sovětským vojskům - 1. ukrajinskému frontu - například i při osvobození části Polska a Čech, včetně Prahy.
Koncem války se v Praze vraždilo, upalovalo i věšelo na lampy. „Bez zákonnosti se zlo páchá lehce,“ říká…
Po válce se v 50. letech stal hlavním velitelem spojených ozbrojených sil členských států Varšavské smlouvy. Řídil potlačení maďarského povstání proti komunistickému režimu v roce 1956. Jako velitel sovětských vojsk v Berlíně se pak Koněv také účastnil řešení druhé berlínské krize, kdy bylo město rozděleno zdí na západní a východní.
Už jsem měl pod okny rozkopanou vozovku a přežil jsem to. Nevím, co obyvatelům Prahy 6 na soše vadí. Nedělá TO rámus, neznečišťuje TO ovzduší, akorát TO se re rusofoby.