Režisér pověstný hektickým stylem práce vyvolal na legendární brněnské divadelní scéně hromadný protest drtivé většiny zaměstnanců. Po nátlaku se sám principál rozhodl dát výpověď. Potvrdil, že skončí v poslední den letošního roku.
Zaměstnanci napsali Morávkovi dopis
Podle zdroje, který si nepřál být jmenován, se kromě čtyř herců celý soubor podepsal pod dopis Morávkovi. V něm zaměstnanci divadla včetně technických složek vyjádřili nespokojenost s jeho vedením a žádali, aby post převzal někdo jiný.
„Divadlo Husa na provázku spadá pod Centrum experimentálního divadla, a je tedy v kompetenci jeho ředitele Petra Oslzlého řešit personální záležitosti,“ uvedl mluvčí brněnského magistrátu Filip Poňuchálek. Právě Brno je zřizovatelem divadla.
Oslzlý: Vnitřní záležitost divadla
„My zatím tuto záležitost považujeme za vnitřní záležitost divadla. Jako na čas, kdy k věci veřejně promluví, mají právo jiné subjekty, třeba vlády, tak ho máme i my,“ reagoval na vzniklou situaci ředitel Centra experimentálního divadla Petr Oslzlý.
Morávek působil v Divadle Husa na provázku už v letech 1989 až 1996, se scénou se ale za konfliktních okolností rozešel.
Po odchodu z brněnské scény mu nabídl funkci uměleckého šéfa ředitel Klicperova divadla v Hradci Králové Ladislav Zeman. Zde zažil roky lemované cenami, včetně čtyřnásobného vyhlášení Klicperova divadla jako divadla roku, a moderními inscenacemi. V roce 2004 zde Morávek například nastudoval kritikou ceněnou Dürrenmattovu Návštěvu staré dámy či Smetanovu zpěvohru Prodaná nevěsta.
Návrat do Brna po desetileté pauze
Na „Provázek“ se vrátil po téměř deseti letech jako umělecký šéf. Od roku 2005 divadlo zviditelnil nejen svými montážemi z Havlových textů, ale také rozsáhlými divadelními projekty, jako Sto roků kobry, Perverze v Čechách, Čapek (Čapkové) na provázku a další. Jeho posledním počinem je představení Ubu králem: Svoboda! s Miroslavem Donutilem v hlavní roli, které rozehrál v celém divadelním sále – v hledišti, na schodištích i ochozech.
Uznávaný a zároveň kontroverzní režisér se výrazně prosadil i jako filmař. Za film Nuda v Brně získal Českého lva za režii. S hercem Janem Budařem spolupracoval i na dalším svém snímku Hrubeš a Mareš jsou kamarádi do deště.
