3°C
Jako precedens ve svém tažení si ústavní soudci vybrali případ, ve kterém paní z vesničky v Podkrkonoší přišla kvůli spolčení lichvářů z nebankovní společnosti o byt a ještě upadla do drsné spirály dluhů. Nález ústavního soudu dal po dlouhých sedmi letech ženě a jejím dvěma dcerám naději, že se byt vrátí zpátky do jejich vlastnictví.
Krutý kolotoč půjček
Lichváři totiž k oškubání chudé paní použili promyšlený kolotoč nepřehledných smluv a půjček. Paní Anna P. z Lánova na Trutnovsku se v roce 2010 obrátila na poskytovatele nebankovních půjček s žádostí o půjčku 1,5 milionu korun. Peníze potřebovala ke splacení dluhu u spořitelny. Ve chvíli, kdy získala od obce do svého vlastnictví byt, lichváři jí půjčku slíbili. „Paní zároveň přesvědčili, aby si u nich vzala půjčku 400 000 korun, kterou měla umořit svůj dluh u spořitelny a tím by se odblokovalo zástavní právo banky na byt,“ řekl Blesku právník podvedené ženy Zdeněk Stránský. Po odečtení »odměny pro věřitele a provize« ženě lichváři vyplatili pouze 300 646 korun, což na vyrovnání původního dluhu u spořitelny nestačilo.
Lichváři paní oškubali do haléře
Lichváři pak nešťastnici oškubali a dorazili. Slíbeného 1,5 milionu jí nepůjčili, žena tak nemohla svůj čtyřsettisícový dluh splatit. „Pod pohrůžkou vystěhování ji donutili vzít si u nich další půjčku ve výši 720 000 korun. Z ní 650 000 korun použili na úhradu dluhu z první smlouvy, který mezitím narostl. Zbylých 70 000 korun si nechali jako odměnu věřitelské společnosti,“ popsal mechanismus likvidace chudé paní a jejích dvou dcer právník Stránský. Paní z této »půjčky« tedy neviděla ani korunu.
Byt nešťastnice koupila lichvářova teta
To ještě ale zdaleka nebylo vše. „Poté, co paní dluh z druhé smlouvy nesplatila, přesvědčili ji lichváři k prodeji jejího bytu za směšných 900 000 korun. Byt s tehdejší znaleckou cenou 1,8 milionu pak koupila za milion korun teta jednatele lichvářské firmy! Ústavní soud tento příběh, tak typický pro podnikání v Česku, nenechal chladným. Protože žena během sedmi dlouhých let nepochodila se svými žalobami u obecných soudů, rozsudky v její neprospěch zrušil.
Férový stát nesmí dopustit kšeft s chudobou!
„Smlouvy musí být, samozřejmě, chráněny a dluhy se mají platit. Na druhou stranu, ve férovém demokratickém státě, který je založen na zásadách spravedlnosti, není možno připustit takovýto nemravný obchod s chudobou,“ vysvětlila ústavní soudkyně Kateřina Šimáčková.
„Jsem přesvědčena o tom, že není možno schválit takový obchod, kde je člověk připraven o nemovitost za méně než jednu polovinu ceny té nemovitosti, což se stalo,“ rozhorlila se soudkyně Šimáčková.
Byt měl hodnotu kolem 1,8 milionu korun, žena reálně dostala něco přes 300 tisíc. „Soudy v případu náležitě nezohlednily ústavní principy spravedlnosti, přiměřenosti a ochrany slabší smluvní strany. Nedostatečně se vypořádaly s fakty jasně nasvědčujícími, že se v případě prodeje bytu paní jednalo o lichvu,“ vmetla kolegům z nižších justičních instancí do tváře ústavní soudkyně.
Co bude dál?
Paní Anna v bytě stále bydlí, spolu s dvěma dcerami a vnoučaty. Takřka deset let žijí v mučivé nejistotě. V druhé linii soudních sporů totiž souběžně probíhá řízení o vyklizení bytu. „Předpokládám, že ten vývoj se teď, po závazném nálezu Ústavního soudu, obrátí. To znamená, že moje klientka bude opět určena právoplatnou vlastnicí bytové jednotky,“ řekl advokát Stránský.
