„Na přednáškách o osobních zkušenostech s pomocí uprchlíkům se setkáváme s velkým množstvím faktických dotazů. Čechy téma zajímá a jsou podle mě opravdu ‚hladoví‘ po pravdivých informacích ohledně tématu migrace,“ uvedla pro Blesk.cz Zuzana Lenhartová ze spolku Pomáháme lidem na útěku. Podle ní jsou kvalitní a ověřené informace od odborníků, kteří se tématu dlouhodobě věnují, důležitou součástí toho, jak si obyčejní lidé mohou vytvořit vlastní poučený názor. 

 „Podle studií je známo, že obraz uprchlíků je dehumanizován a jsou vnímáni jako maso, vlna nebo tsunami. A nejsou vnímáni jako jednotliví lidé, kteří žijí svůj osud. Kteří se velmi často ocitli v extrémních situacích a pomoc potřebují proto, aby se dokázali zase postavit na vlastní nohy,“ vysvětluje Martin Kopáček z oddělení pro vnější vztahy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity.

Odborníci z fakulty mohou podle Kopáčka zasadit migraci do reálnějšího kontextu. „Cítili jsme proto povinnost vstoupit do této debaty a nabídnout, co my k tomu můžeme dodat, protože tady máme odborníky na náboženství, historii. Tady ta migrace není první, za posledních dva tisíce let jich byla spousta,“ tvrdí. 

Ze zkoumání motivů, okolností a důsledků „velkých stěhování“ ve světových dějinách jde prý odvodit několik postupů, které mohou sloužit jako doporučení i v současnosti. Je mezi nimi například poznání kultury nově příchozích, jejich seznámení s tradicemi a způsobem myšlení v hostitelské zemi. Také snaha nevyhledávat přednostně negativní rysy cizího společenství až po budování dialogu na tom, co je pro nás i nově příchozí společné.

Univerzita přes web nabízí i služby tlumočníků 

Na internetu nabízí univerzita i tlumočnické služby. „Máme odborníky nejen na jazyk, ale také na kulturu té dané země a to znamená, že organizacím, které budou s migranty pracovat, tak jim dokážou poskytnout širší obraz. Pokud se bavíme o mezikulturním porozumění, tak ten jazyk je první a základní kámen, proto ty tlumočnické služby,“ popisuje Kopáček. 

„Osobně jsme poznali obyčejné ženy, muže a děti s životními příběhy dost podobnými těm našim, jen poznamenanými válkou. Při naší práci vidíme, že Češi jsou soucitní lidé, kteří chtějí pomáhat, jen často mají obavy z neznámého,“ upozorňuje Lenhartová. Má za to, že pokud se uprchlíci přestanou vykreslovat jako ohrožující vlna a začne se o nich mluvit jako o jednotlivcích s rozmanitými povahami i životními příběhy, obavy Čechů se podaří zmírnit.   

„Zatím jsem zaznamenala jen reakce odborníků na migraci a některých novinářů, kteří jsou rádi, že jim tímto Masarykova univerzita zprostředkovává odborníky, kteří se k tématu mohou fundovaně vyjadřovat,“ uzavírá Lenhartová, která svou veřejnou debatou na půdě univerzity celý projekt zahájí. Už nyní o ni mají zájem na sociálních sítích stovky lidí.

Že příklady v Česku ukázaly, že jsou někteří uprchlíci také nevděční a že místo pomoci míří jinam, univerzita už nerozebírá.

Fotogalerie
16 fotografií