14°C
„Návštěvníci uvidí skutečný hrob domnělé upírky ze 17. století, odkrytý loni v Polsku, jíž dali pro jistotu do rakve ke krku srp, aby se nevracela mezi živé,“ řekla kurátorka výstavy Klára Sovová.
Dnes se nám podle ní podařilo smrt vytěsnit. „Takže se jí bojíme mnohem víc než dřív. Výstava ale nemá děsit. Má naopak ukázat smrt jako přirozenou součást života a také představuje pohřební rituály, které si lidstvo vytvořilo, aby se s ní vyrovnalo,“ vysvětlila poslání expozice archeoložka.
Poslání výstavy autoři naplňují řadou atraktivních exponátů. Návštěvníci uvidí třeba dávné odkryté hroby se skutečnými ostatky a předměty, které pozůstalí dali zemřelým na poslední cestu.
Princezna z Býčí skály
Unikátem je skutečná lebka asi třicetileté ženy, která žila mezi 500 až 600 lety před naším letopočtem na Blanensku a patřila k tehdejším společenským elitám. Zemřela společně s několika dalšími desítkami dívek krutou smrtí na obětišti při pohřbu velmože.
Kostru našel v roce 1872 archeolog Jindřich Wankel, když prozkoumával Býčí skálu v Moravském krasu a nazval ji princeznou. Její lebka je jedním ze symbolů, unikátů a nejcennějších předmětů moravské archeologie. Princezně antropologové z Brna vrátili tvář v roce 2016.
Dánská mumie muže z močálu
Rekonstrukce člověka obětovaného v době železné (500 př. n. l. až 800 n. l.) vychází ze skutečného pohřbu muže v dánském Tollundu. Nejrozšířenější bylo pohřbívání do močálů.
Pro germánské a keltské kmeny ze severu Evropy, byly mokřiny posvátnými mystickými místy. Představovaly pro ně přímý vstup do podsvětí, podobně jako Slované takto vnímali jeskyně.
Oběti? Příslušníci elit!
Převážnou část těl nalezených v močálech považují archeologové za oběti bohům. „Mumie nacházíme většinou nahé, jen s kožešinovými a vlněnými čapkami, pásky či oprátkami,“ zmínila Sovová.
Výzkum pozůstatků ukazuje, že většina obětovaných nikdy tvrdě nepracovala. Naopak. Jejich pěstěné ruce i muskulatura ukazují, že se jednalo o příslušníky elity!
Za života maso, před smrtí kašičky
U některých pohřbených se vědcům podařilo dokonce zjistit, co jedli! „Mnozí měli celý život na talíři hlavně maso,“ zmínila archeoložka Sovová. Výzkum zažívacího traktu ale někdy zjistil dokonce i poslední jídla zemřelých. „Obvykle se jednalo o rituální kaši z obilnin a vybraných semen divoce žijících rostlin,“ řekla vědkyně.
VIDEO: Archeologové našli v trase budoucí dálnice D55 u Moravského Písku významné nálezy.
Archeologové našli v trase budoucí dálnice D55 u Moravského Písku významné nálezy. Archaia Brno
