„Po provedených tesařských opravách, protézování a výměnách nenávratně poškozených částí krovové konstrukce musí následovat jako nezbytný krok horkovzdušná sanace, která zajistí, že ve dřevě nezůstanou žádná živá vajíčka, larvy, kukly ani dospělí jedinci dřevokazného hmyzu," uvedla Andrea Nasswettrová z firmy Thermo Sanace, která komplexní ošetření krovu a střechy provádí.
Zásah odborníků vyžadoval nevyhovující stav krovu a střešního pláště. Dřevokazným hmyzem byla napadena celá konstrukce. „Příčinou napadení v celém prostoru krovu byla zvýšená průměrná vlhkost vzduchu. Opravy mají zabránit destrukci a zajistit celistvost střešního pláště,“ uvedla Kristýna Jandová z Regionálního muzea v Mikulově.
Horkovzdušná sanace je technologií, která se v západní Evropě používá již desítky let. Na českém trhu se začíná prosazovat teprve v poslední dekádě díky šetrnosti postupů, při kterých není narušena struktura dřeva, jeho mechanické funkce a vzhled. Celková oprava střechy věže stála skoro milion korun. Největší část financoval Jihomoravský kraj, menší částkou přispělo místní muzeum.
Pozdně gotická věž vybudována jako součást obranného systému hradu v první polovině 16. století střežila západní vstupní bránu do mezihradí. Původní obranný úkol třípodlažní kuželovité stavby dodnes připomíná rozpoznatelné cimbuří ve vrcholu hmoty zdiva, zazděné a zastřešené ke konci 17. století. Potvrzují to i výsledky dendrochronologického průzkumu dřevěných konstrukčních prvků krovu věže. Po zastřešení začala věž sloužit jako udírna a v druhé polovině 18. století byl na vrcholu střechy umístěn kněžnou Dietrichsteinovou hromosvod, jeden z prvních v českých zemích.
VIDEO: Podívejte se, jak vypadá oprava věže Staroměstské radnice v Praze.
