Nepříjemný kouř loni v květnu nenechal spát obyvatelku panelového domu v brněnské čtvrti Lesná. Zburcovala strážníky, přesněji tříčlennou hlídku, jejíž součástí byl i Jan Maštěra. Záhy bylo jasno, šlo o byt se dvěma nájemníky ve třetím podlaží. Jenže na bušení a zvonění nikdo nereagoval.
Šlo o vteřiny, vykopli proto dveře
„Nevěděli jsme, jestli uvnitř nepropukl požár, šlo o každou vteřinu. Nezbylo než vykopnout vstupní dveře,“ popsal situaci Honza. Z předsíně plné dráždivého zápachu a z oblaků dýmu rychle vyvedli rozespalého staršího muže. Jenže uvnitř zůstal ještě jeho syn. „Tvrdě spal v pokoji, vůbec netušil, že mu jde o život,“ upozornil oceněný strážník.
Celý zásah od vykopnutí dveří až po vyvedení obou mužů z pasti trval pouhé čtyři minuty. Když dorazili hasiči a o nájemníky se postarali zdravotníci, dostalo se trojici strážníků slov uznání.
„Zažil jsem už řadu zákroků, ale tenhle byl asi nejvíc intenzivní. Dnes už vím, že jsme se rozhodli správně,“ přemítá mladý muž.
Vytáhli dva muže ze zakouřeného bytu: Strážník Honza dostal medaili Za statečnost. Městská policie Brno
Ocenění se v Brně uděluje od roku 2014, nyní v celkem sedmi kategoriích –Nováček roku, Strážník roku, medaile Za statečnost, medaile Za záchranu života, Tým roku, Čin roku a ocenění pro civilního zaměstnance městské policie.
Zapomenutý hrnec na plotně
Hlídka ve složení Jan Maštěra, Daniel Žemlička a Radek Holubář zjistila, že za hustým dýmem v bytě byl odstavený hrnec na zapnutém sporáku. Oběma mužům tak ve spánku reálně hrozilo udušení zplodinami. Strážníci spáleniny v hrnci uhasili a byt okamžitě vyvětrali.
Chtěly si prý jen pokecat
Strážník Maštěra figuroval i v případu, kdy jednoho z řidičů vyděsily dvě mladé slečny (13), sedící a klábosící na okraji mostu v 15 metrové výšce nad vozovkou. Muž okamžitě volal na linku 156. „Dívky nám řekly, že si tam přišly jen popovídat a případné riziko pádu si neuvědomily. Po domluvě jsme je poslali do nedaleké Čertovy rokle,“ usmívá se strážník.
Pochvala od přítelkyně i maminky
Medaili Za statečnost pochopitelně Honza mezi svými kolegy neutajil, „zápisné“ na rozdíl třeba od úspěšných sportovců platit ale nemusel. Pochvalu uslyšel především od své přítelkyně a také od maminky. „Tuto práci pochopitelně neděláme pro medaili, ale na druhou stranu to potěší,“ svěřil se Jan Maštěra.
