18°C
Šlo zřejmě o rituální předmět používaný při obřadech či mystériích konaných na posvátném místě. Navíc je zřetelným důkazem zručnosti keltských řemeslníků. „Výstava je prezentací jednoho z výkladů, který konvici považoval za důležitou součást pohřebních rituálů. Interpretuje ji jako stylizovanou hvězdnou mapu nad Brnem," uvedla kurátorka výstavy Jana Čižmářová.
Nebe nad Brnem pohledem Keltů
V nepravidelných ornamentech na bocích konvice je podle teorie historika Václava Kruty zastoupeno i hvězdné nebe. Přesněji souhvězdí Býka na obloze v období zimního slunovratu a skupina hvězd nazývanou Letní trojúhelník v období letního slunovratu.
Druidové tak mohli konvici používat o svátcích samhain a beltain. Když z nějakého důvodu nemohla dále sloužit, rituálně ji pohřbili uprostřed nekropole. To je ostatně i případ z Brna-Maloměřic.
Rekonstrukce konvice
Archeologický nález v roce 1941 při výstavbě seřaďovacího nádraží v Brně-Maloměřicích měl podobu souboru bronzových kování, původně aplikovaných na dřevěném podkladu, který se nedochoval. Archeologové tvar rekonstruovali jako konvici na nožce s hubičkou, uchem a pokličkou.
Výstava Keltové, Brno a hvězdy Zdeněk Matyáš
Postupně vzniklo několik rekonstrukcí, přesné odhady tvaru se různily. Hodnota a kvalita bronzových prvků s motivy lidských tváří i zvířat, třeba ptáka podobného plameňákovi, je však nesporná. „Je to esence keltského umění, můžeme tam najít všechny motivy, se kterými keltské umění pracuje, vše co Keltové považovali za podstatné pro svůj svět - rostliny, lidi, zvířata," upozornila kurátorka.
Pohřebiště v Maloměřicích je datované do let 380 až 250 před naším letopočtem. Archeologové pod vedením Josefa Poulíka zdokumentovali necelou stovku hrobů, část z nich však byla nenávratně zničena.
Výstava věnovaná Keltům v Brně bude přístupná v Dietrichsteinském paláci na Zelném trhu do 3. července příštího roku.
