Hájek se narodil v dělnické rodině v Židenicích. V den okupace 15. března 1939 se ocitl v centru města a sledoval s kamarády průjezd německé armády Masarykovou ulicí, náměstím Svobody až k brněnské radnici.
„Dohodli jsme se, že opustíme republiku. Měli jsme představu, že pojedeme do Anglie nebo do Francie, protože bylo obecně známé, že se tam formují jednotky,“ vzpomínal.
Smrt kamaráda
Bylo mu pouhých 19 let, když překračoval hranice do Polska. V Katovicích čekal s kamarády na transport do Anglie, ale k tomu už nedošlo, neboť 1. září 1939 bylo Polsko napadeno Německem.
Emigranti byli evakuováni na východ. Putovali pěšky a cestou došlo k tragické události. Bohumírův kamarád byl zabit: „Když jsme přecházeli přes Vislu, začalo bombardování a při něm zahynul Jara,“ zavzpomínal.
Když Německo napadlo Rusko, vstoupil Bohumír do Rudé armády. Brzy byl zajat, většinu zajetí strávil v Dárnici u Kyjeva. Smrt byla v lágru na denním pořádku, denně umíralo padesát až sto lidí.
Nejen hladem, vyčerpáním nebo nemocí, ale i násilným způsobem. „Kolikrát, když na to vzpomínám, tak si říkám, hochu, tys měl víc štěstí než rozumu.“
Neuměl česky
Jak fronta postupovala, na konci roku 1944 se mohl vrátit do Brna, kde žila jeho maminka. „Když jsme dorazili do Protektorátu, moje první myšlenka byla - ‚Panebože, já už neumím česky!‘ Nemluvil jsem česky několik let. Jenom jsem poslouchal, ale bál jsem se promluvit,“ dodal stoletý Bohumír Hájek.
Paměť národa: Rozhovor s Bohumírem Hájkem, který poskytl v roce 2014, je k dispozici na stránkách Paměti národa. Sbírku Paměť národa spravuje obecně prospěšná společnost Post Bellum díky podpoře soukromých dárců. Podpořit ji můžete i Vy – a to přímo Brně, kde funguje Paměť národa Jihomoravský kraj. Více ZDE
VIDEO: Noc dlouhých nožů.
Noc dlouhých nožů Mall TV
