8°C
Petr Vavřín se narodil 24. června 1929 v Brně. Jeho maminka pocházela z obchodnické židovské rodiny. Nenávistné rasistické projevy brněnských nacistů nesla velmi těžce a v říjnu 1939 spáchala sebevraždu. „Chodil jsem do čtvrté třídy. Otrávila se svítiplynem,“ vyprávěl v rozhovoru pro Paměť národa Petr Vavřín.
Vyhozen z Hitlerjugend
Jeho tatínek se znovu oženil a vzal si Rakušanku Josefu Marintschak, která se k jeho synům nechovala jako macecha a naopak je přijala za své. Aby si ji však Petrův otec směl vzít, nezbývalo mu než přijmout německé občanství.
Petr Vavřín byl proto nucen studovat německou školu, ačkoliv neuměl pořádně německy. Ještě absurdnější bylo, že dokonce musel navštěvovat schůzky nacistické organizace pro mládež Hitlerjugend.
Z Hitlerjugend Vavřína ale nacisté velmi brzy vyhodili, protože se dozvěděli o židovském původu jeho vlastní maminky. „Tak jsme se rozloučili a já jsem byl rád, protože se mi to tam ani trochu nelíbilo,“ řekl pamětník.
Většina jeho židovských příbuzných se nevrátila z koncentračních táborů. Když Petrovi prarodiče nastupovali v březnu 1942 do transportu, viděl je naposledy. Dědeček Alois a babička Gisela byli zavražděni v Treblince.
Bombardování Brna
Petr zažil i bombardování Brna v listopadu 1944. „Znělo to, jako když se sypou brambory. Na Náměstí Svobody dopadlo několik pum. Dokonce i dům nad Čedokem dostal zásah. Naštěstí ale puma zasáhla jen vyšší patra a nedostala se hlouběji do domu. Otřáslo to i naším sklepem. Takhle jsme prožili dvě až tři vlny a nahnalo nám to hodně strachu,“ vypráví Petr Vavřín.
Po válce vystudoval JAMU a živil se výukou hudební východy a pracoval v rozhlase. Stále žije na Moravě.
Paměť národa: Rozhovor s Petrem Vavřínem, který poskytl v roce 2017, je k dispozici na stránkách Paměti národa. Sbírku Paměť národa spravuje obecně prospěšná společnost Post Bellum díky podpoře soukromých dárců. Podpořit ji můžete i Vy – a to přímo Brně, kde funguje Paměť národa Jihomoravský kraj. Více ZDE
VIDEO: Dagmar Lieblová: Koncentrační tábor Terezín přežila díky omylu.
Dagmar Lieblová: Koncentrační tábor Terezín přežila díky omylu Paměť národa/Post Bellum
