„Letos jsme měli za tři roky kvůli houbovým chorobám nejslabší sklizeň, vylisovali jsme jen 40 litrů šťávy,“ řekl předseda spolku Jiří Nečas, který se spolu s přáteli o vinice, zpracování vína i hroznů ve volném čase a s nadšením dobrovolně stará.
Většina lahví poputuje jako reprezentativní vzorky na magistrát. „Letos poprvé otevřeme také náš první Sekt Špilberk, který zrál ve sklepě dva roky. Sám jsem zvědavý, jaký bude,“ svěřil se v očekávání pan Nečas. První špunty vyletí z lahví asi na Silvestra.
Dobrovolnický neziskový spolek, který pěstování vinné révy v kopci pod hradem po staletích obnovil, obhospodařuje u tzv. kočárkové cesty na ploše 700 metrů čtverečních 400 hlav Ryzlinku rýnského a Rulandského bílého spolu s šedým. První úrodu sklidil před třemi lety a z hroznů tehdy vyrobil i první směsku, pojmenovanou Cuvée Špilberk.
Vinařství středověku
Kdo by to byl býval řekl. Nikoliv Pálava, Mikulov nebo Znojmo. To Brno se pyšní vůbec jediným přímým důkazem výroby vína na našem území ve vrcholném středověku! Jsou jimi nálezy zbytku výlisků matolin révy z Pekařské ulice ze 14. století, kde se našlo asi 67 000 kusů peciček révy i se stopkami.Na vinice bylo možné ve středověku narazit kromě starého Brna i v Černovicích, Bohunicích, Obřanech, Medlánkách nebo v Řečkovicích.
Středověké Brno, vinohradů plno
Ve středověkém Brně se pěstovalo víno na mnoha místech. Velké vinice byly na Sandbergu, dnes Žlutém kopci, za klášterem u Mendlova náměstí. Vinohrady se podle historika Libora Jana chlubil například Somerberg za dnes již zaniklou vesnicí Švábka u Obilného trhu kolem Údolní. Víno rostlo třeba i na Červeném kopci, Kraví hoře nebo na Myší, dnes Mniší hoře v Bystrci, v místě zoo.
