„Masaryk byl žákem velmi nadaným, nicméně řádně přidrzlým. Proto jej vyloučili z gymnázia a v Brně maturovat nesměl,“ připomněl historik Pavel Paleček. Dnes by pozdějšího prezidenta zřejmě mnozí označili za nepřizpůsobivého žáka.

V Brně poprvé naplno propukly základní Masarykovy vlastnosti - originalita, opravdovost a odvaha postavit se většinovému názoru. Tady se také dostal poprvé k pořádným knížkám. Tato kombinace vynesla tehdy patnáctiletého kluka z Čejkovic o mnoho let později až na Hrad.

„Tož, v Brně jsem si poprvé uvědomil a pochopil své češství,“ zdůraznil Masaryk v hovorech s Karlem Čapkem.

V roce 1865, ve svých patnácti, se dostal na Německé gymnázium v Husově ulici. Z něj byl ale vyloučen – nechodil totiž na povinné školní zpovědi a odmítal deklamovat řecké filozofické texty s německým přízvukem.Tehdy nemyslitelná drzost!

V Brně otevřeli v protiatomovém krytu 10-7 k 83. výročí Masarykovy smrti unikátní výstavu s podtitulem TGM to nikdy nebude mít lehké. Otevřena bude až do 1. listopadu. T. G. Masaryk byl sedmnáctkrát navržen na Nobelovu cenu míru? Ani jednou ji však nezískal.

Video
Video se připravuje ...

V Brně je k vidění výstava k 83. výročí úmrtí prvního československého prezidenta T. G. Masaryka Jiří Nováček

Rval se, aby mohl zvonit

Mladý kovářský tovaryš se uměl poprat. K Čejkovicím byla za Masarykova dětství přifařena obec Poddvorov. „To se rozumí, říkali jsme jí Potvorov. Zato kluci od nich o nás posměšně zpívali Čajkovjáci, srnci, drápali sa v hrnci. Každou neděli jsme se s poddvorovskou chasou seprali, kdo bude zvonit na zvonici kostela,“ vzpomínal Masaryk později. „Tehdy jsem na vlastní kůži zažíval něco jako primitivní nacionalism a socialism,“ smál se.

Alotria, pivo a tvarůžky

Když přišel mladý Tomáš do Brna, musel se už sám živit. „Naši mně nemohli dávat příspěvky. Jen matka mi vždycky, bůhví odkud, něco vyškrabala,“ vzpomněl na skromné začátky TGM. Zezačátku bydlel u ševce v Nové ulici (dnes část Milady Horákové - pozn. aut.). „Veselo nám hochům, na bytě, bylo až dost! Po večerech jsme dělali všelijaké špásy. V létě se koupali v Zábrdovicích a večeřívali za šest nových krejcarů chléb, tvarůžek a židlík piva. To byly časy!“ rozplýval se pozdější prezident.

V Brně Masaryk zjistil, že je Čechem

Na německém gymnáziu padly Tomášovi do rukou poprvé knížky. Německé a katolické. „To mi nevadilo. Stejně jako v Čejkovicích jsem tehdy katolickou literaturu hltal. Ovšem, zrály už ve mne pochybnosti o některých církevních učeních,“ přiznal později Masaryk. Tehdy měl i první konflikty, jako Čech. „My se s Němci ve škole přeli a hádali o výbornosti našich národů. Tehdy jsem objevil vlastně své češství,“ tvrdil Masaryk. „V pranicích - chlapeckých, neškodných - jsme pak spolužákům Němcům obyčejně natloukli,“ dodal.

Pětka z mravů za neposlušnost a vzdorovitost

Masaryk byl v třídě primus. Vynikal hlavně v matematice, deskriptivě, dějepisu a zeměpisu. V kvintě dostal na latinu a řečtinu profesora, který byl tvrdý germán. „Ten vyslovoval řečtinu po německu a chtěl, abychom to dělali také. Já ale natruc začal vyslovovat latinu po česku. Profesor se rozzuřil a na svém jsem si zůstal, i když si mne zavolal ředitel,“ vzpomněl Masaryk. „Tož pak jsem dostal za neposlušnost a vzdorovitost pětku z mravů a musel jsem z Brna odejít,“ uzavřel Masaryk.

Silná brněnská stopa končí ve Vídni

Po vyloučení z brněnského gymnázia odešel Masaryk v roce 1869 do Vídně. Tam o tři roky později, v roce 1872, složil maturitní zkoušku na gymnáziu na Beethovenově náměstí a ukončil tak středoškolská studia.

Fešák a milovník

Mladý Tomáš Masaryk byl za studií v Brně fešák, svůdce a milovník. Jako 19letý se hluboce zamiloval do Antonie, švagrové své bytné, a hodlal se s ní oženit. Rodiče Antonie vztahu nepřáli a tak se oba milenci scházeli tajně v brněnských ulicích. Vztah se řešil i ve škole, kde „ředitel mluvil ošklivě o té mé lásce, jako bych tropil nějakou nemravnost“. Když na Tomáše přivolal školníka, popadl pohrabáč a křičel, „že nenechám sobě ani tomu děvčeti tak křivdit".

Výstava k výročí

Výstava „TGM to nikdy nebude mít lehké“, je otevřena v Brně v atomovém krytu 10-Z v Husově ulici denně kromě pondělka od 11.30 do 19 hodin. Vstupnéje 150 Kč, důchodci a studenti mají slevy. Původně měla být výstava k vidění v Lánech, kvůli koronaviru ji ale přestěhovali do Brna, kde speciální expozici mohou nyní lidé vidět vůbec poprvé.

Fotogalerie
16 fotografií