Působíte v Brně v tanečním studiu Kometa, tančíte, trénujete a organizujete různé akce. Je vaším cílem zpopularizovat taneční sport?

Určitě bychom chtěli taneční sport zviditelnit minimálně v rámci jihomoravského regionu. V lednu pravidelně pořádáme ples olympioniků a sportovců, což je prestižní akce, které se zúčastňují špičky sportovní, politické a společenské. V březnu se v brněnském kampusu koná jedna z největších tanečních soutěží. Rádi bychom v roce 2020 uspořádali mistrovství Evropy v kombinaci do 19 let.

Jaké jsou vaše další mety?

Naším cílem je, aby hala Vodova uspořádala mistrovství světa ve standardních tancích, které se nikdy v České republice nekonalo.

To je velký cíl. Přitom se nedá říci, že byste pracovně zahálel. Nedávno jste se stal novým porotcem ve Stardance...

Baví mě to. Jsem rád, že mám důvěru České televize a doufám, že nezklamu sebe ani diváky.

Video
délka: 00:18

Jan Tománek a Šárka Kašpárková pořádají v lednu Ples olympioniků. Markéta Malá

Promítá se do role porotce vaše dlouholeté působení ve funkci trenéra?

Když se mě novináři před začátkem Stardance dotazovali, zda budu přísný, říkal jsem, že pravděpodobně trošku budu, i když neplánovaně. Mojí profesí je taneční trenér. To je věc, kterou dělám pět šest hodin denně. Taneční lekce s výkonnostními tanečními páry je v podstatě postavena na negaci. Na tom, že nutíte pár, aby to dělal líp. Vy vypíchnete problém, který chcete s párem řešit.

Ve Stardance ale nejste úplný nováček. V pořadu jste už působil jako tanečník. Jak vše začalo?

Já jsem se kdysi v roce 2006 přihlásil na konkurz i s manželkou Kamilou. A bylo nám řečeno, že nás berou. Byli jsme moc rádi. A když na první tiskové konferenci zmínili, že by se na pořad dívalo 700 tisíc lidí, my jsme si říkali, že to je hrozně moc. Nakonec finále první řady sledovalo skoro dva a půl milionu diváků.

Jak na tuto práci, která je jiná než porotcování, vzpomínáte?

Hrozně jsem se v tom našel. Měl jsem možnost tančit několikrát a pracovat na několika dalších projektech jak s Českou televizí, tak s televizí NOVA – a jsem za to rád.

Ve Stardance jste tančil se třemi různými známými osobnostmi. Jste v kontaktu se všemi třemi?

První řada je nezapomenutelná. To byl zážitek nejenom pro mě, ale pro všechny. Léta jsme se scházeli. S Jolanou Voldánovou máme naprosto nadstandardní vztah.

Když spolu mnoho týdnů trénujete několik hodin denně, musíte se sblížit…

Máte pocit, že toho člověka znáte deset let, protože jste s ním stále. Několik měsíců spolu intenzivně prožíváte problémy každodenního života. Také se Šárkou Kašparkovou jsme v kontaktu. V Brně spolu děláme Ples olympioniků. Je skvělým parťákem, na kterého se člověk může spolehnout.

Co je pro vás v nové roli porotce nejdůležitější?

Je hrozně důležité, aby mi diváci u televizních obrazovek rozuměli. Já si divačku pořadu Stardance představuji jako dámu, co například žehlí prádlo, dá si dvě deci dobrého červeného vína a po očku se dívá na kostýmy, na světla, na lidi, ale pořádně nerozumí tomu, co se tam děje. Kdyby se mi podařilo, aby mi takový divák rozuměl, to by bylo skvělé.