Národní shromáždění odhlasovalo zákon o sloučení sousedních obcí s Brnem 16. dubna 1919. Město se tím zvětšilo téměř sedmkrát, z 1816 ha na 12 380 ha (123,8 km2) a počet obyvatel se zdvojnásobil na 221 758.

Součástí Brna se stalo 21 obcí: Bohunice, Brněnské Ivanovice, Černovice, Dolní a Horní Heršpice, Juliánov, Jundrov, Kamenný Mlýn, Kohoutovice, Komárov, Komín, Lískovec, Maloměřice, Medlánky, Obřany, Přízřenice, Řečkovice, Slatina, Tuřany, Žabovřesky, Židenice. A dvě města: Královo Pole a Husovice.

Město počeštili

Hlavní důvod pro spojení okolních obcí s Brnem souvisel se vznikem nové republiky. „Brno bylo většinově německé. A připojení je umožnilo počeštit,“ řekla historička Milena Flodrová.

Bratranci v Brně před 74 lety zastřelili „druhého Heydricha“: Popravili je 14 dní před osvobozením

Na německého pohlavára Augusta Gölzera (†38) spáchali v Brně atentát dva bratranci - Vladimír Blažka (†25) a Alois Bauer (†19).

Brno bylo také první město v tehdejším Československu, které takovou změnu zažilo. I proto se dodnes často říká: »velké jako Brno!«

„Sloučením se otevřela cesta k mimořádnému rozvoji ve 20. a 30. letech 20. století, kdy se z města stala moderní metropole Moravy a důležité centrum kultury, školství a architektury,“ doplnil historik Muzea města Brna Pavel Košťál.

Navždy vymazáno

Během času názvy některých bývalých obcí, ze kterých se staly městské čtvrti, zanikly. Jde třeba o Kamenný Mlýn, někdejší katastrální území městské části bylo v roce 1930 rozděleno mezi Brno-střed a Brno-Žabovřesky.

Další obce se připojovaly k významnému městu dodatečně, v roce 1960 třeba Kníničky.

Unikátní listina z roku 994! Italský rod Collalto změnil dějiny jižní Moravy

Součástí výstavy v Moravském zemském archivu v Brně je i falzum listiny Zikmunda Lucemburského.

Židenice byly v roce 1920 se 14 000 obyvateli největší moravskou vesnicí. Žádost o statut města podaly v roce 1914, ta však kvůli 1. světové válce nebyla vyřízena.

Dělení po revoluci

Současné rozdělení Brna na městské části spadá do začátku 90. let 20. století. Zaniklo tehdejší rozdělení města na pět obvodů a bylo vytvořeno celkem 29 městských částí.

Rozhodnutím České národní rady pak vznikl k 1. červenci 1992 Magistrát města Brna. Spojením Soběšic, Černých Polí, Husovic, Lesné a částečně i Zábrdovic vznikla například obří městská část Brno- sever.

Brno prohrabává půdy a oživuje retro poklady: V divadle si může zahrát žehlička po babičce

Poklady z půd babiček a dědů mohou Brňané nosit do střediska ve Francouzské ulici 36.

Mají stále svůj erb

Vznik Velkého Brna nepovažují všude za dar z nebes. „Pozemkovou reformu považuji za smutné dokončení předválečných snah Brna rozšířit svůj katastr na úkor sousedních obcí. Z tohoto pohledu je pro mne mnohem důležitější rok 1905, kdy se Královo Pole stalo i přes nevoli sousedního Brna samostatným městem, se všemi právy i vlastním erbem,“ řekl Blesku předseda spolku Královopolských patriotů René Pelán.

Navíc upozornil, že svůj erb používá hrdé Královo Pole jako jediná městská část místo znaku dodnes.

Brno jako první mělo MHD: Dnes je to 309 let, cestující se nosili na nosítkách

O zavedení první veřejné dopravy v českých zemích uplyne dnes 309 let. Jako první se mohli nechat nosit Brňané.

Velká Praha až v roce 1922

Hlavní město Praha (Velká Praha) vzniklo 1. ledna 1922 připojením 37 obcí a osad. Šlo o Bohnice, Hloubětín, Karlín, Kobylisy, Prosek, Střížkov, Troju, Vysočany, Břevnov, Bubeneč, Dejvice, Hlubočepy, Jinonice, Košíře, Liboc, Motol, Radlice, Sedlec, Smíchov, Střešovice, Veleslavín, Vokovice, Braník, Hodkovičky, Hostivař, Krč, Michli, Nusle, Podolí, Vršovice, Královské Vinohrady, Záběhlice, Hrdlořezy, Malešice, Staré Strašnice, Žižkov. Po sloučení měla Praha 676 000 obyvatel na rozloze 17 164 ha (171,64 km2).

VIDEO: Mendelova univerzita zahájila oslavy 100. výročí založení výstavou na Agronomické fakultě.