7°C
Předchůdci dnešních taxíkářů měli dva štafly – čtyři stáli na Zelném trhu a čtyři v Girodově domě na náměstí Svobody. Městská rada jejich provoz už tehdy přísně regulovala.
„Za přenesení z jednoho místa na druhé bez ohledu na vzdálenost se platilo 8 krejcarů, za hodinu čekání 6 krejcarů, ale když byl přenesený na mši, tak jen 3 krejcary,“ vzpomněla brněnská historička Milena Flodrová (82). Nosiči nesměli od zákazníků žádat více, než bylo stanoveno, ani chtít spropitné.
Z dopravy nosítky byli podle Encyklopedie města Brna vyloučeni nemocní, livrejovaní sluhové s výjimkou pážat a trubačů a židé. Jako nosiči měli být najímáni jen rodilí Moraváci a Němci. Pro nosiče stanovilo město zvláštní řád, který jim přikazoval zachovávat mlčenlivost o zákaznících. Nosítka museli denně čistit a pod pokutou 14 krejcarů je nikdo nesměl nést, »když příliš mnoho pil«.
Lenoši se nechávali nosit i za město. Za cestu do zahrad za hradbami se platilo 12 krejcarů, do kláštera u sv. Anny a do jezuitské zahrady (dnešní Lužánky) 15 krejcarů a do kláštera Králové na Starém Brně 17 krejcarů. Kdo chtěl nosítky cestovat ještě dále, musel se předem na ceně dohodnout a také ji zaplatit.
Císařovna Marie Terezie udělila doživotní privilegia na provozování osobní dopravy v Brně ranhojiči a městskému chirurgovi Andreasi Eberhardtovi Girodovi a jeho manželce. Museli udržovat celoročně v provozu osm nosítek a jedno z nich vyčlenit pro přenášení nemocných. Zaměstnanci museli být jednotně oblečení.
První »taxikář« v zemi Girod provozoval své řemeslo k plné spokojenosti Brňanů zhruba čtyři desítky let, až do své smrti, někdy mezi léty 1755–1763.
VIDEO: Od dob nosítek MHD v Brně pokročila. Podívejte se, jak vypadá noční razie v dopravních prostředcích.
Noční razie v brněnské MHD Hynek Zdeněk
VIDEO: V brněnské šalině se děje mnoho, třeba se tu i zpívá nebo natáčí talk show.
Král hantecu Jan Hlaváček: Jazyk Brňáků ovlivnili Romové! A rozumíte vtipu o sexu? Zuzana Prokešová, Jan Mitáček, David Vaníček
