První část má asi 70 stran, věnuje se popisu života v armádě a v zajetí v Rusku. „Popisuje v ní například podmínky, v jakých žili. Zmiňuje několikadenní cesty, kdy na jídlo měli pouze čaj k obědu," uvedl legionářův prapravnuk Tomáš Sedláček.

Další část Mrkůs ve stejném rozsahu věnuje komentářům k dění v Rusku, poslední pak pobytu v USA.

Prvním padlým legionářem byl Lumír Březovský (†16). Výstava připomíná československé legie ve Francii

V Galerii 35 je do začátku září vystavena vojensky laděná výstava Československé legie za Velké války, která se zaměřuje především na působení českých a slovenských legionářů ve Francii.

Rozhodoval, kdo dostane státní vyznamenání

Někdejší legionář se i po odchodu do zámoří snažil udržovat kontakt s vlastí, podílel se například na návrzích pro udílení vyznamenání Řádu bílého lva či přispíval na pomník padlých v rodné zemi.

Pravidelně se snažil dopisovat do zpravodaje Hlasatel, který byl jedním z hlavních informačních zdrojů o Československu pro Čechoslováky v USA. Domů se však kvůli komunistickému režimu nikdy nevrátil, v nové vlasti zemřel v roce 1972.

Deník byl do roku 2017 uložený v rodinném archivu v USA. „V roce 2009 jsem se o něm dozvěděl při návštěvě příbuzných, snažili jsme se ho získat. Až nyní se to podařilo," řekl Sedláček.

VIDEO: Přehlídka při příležitosti 100 let od ceremoniálu legionářů ve francouzském Darney s komentářem mluvčího Hradní stráže Jiřího Havla.