Původně vyrazil Gallo v noci do lesa fotit polární záři. „Čekal jsem na jasné nebe a při tom mě to napadlo. Ležel jsem pak tři hodiny u hub a zkoušel je čelovkou nasvítit tak, aby se mi to líbilo. Úplně mě to fascinovalo. Ve správném světle totiž bylo i pouhým okem vidět, jak ty mikroskopické výtrusy tančí,“ řekl fotograf s tím, že se nemohl od té podívané odtrhnout.
„Houby fotím každý podzim, ale toto bylo pro mě nové. Nejen focení, ale i to samotné pozorování. Do toho ty noční zvuky lesa, lezli po mně mravenci, byl to skvělý emoční zážitek,“ poznamenal Gallo.
Výsledné snímky ho tak nadchly, že ve středu vyrazil do lesa opět. Tentokrát to zkusil za denního světla. „Zjistil jsem, že mě fascinuje mikroskopický svět lesa. Je krásný,“ dodal Gallo, který se specializuje zejména na focení mraků a bouřek.
Jak na to?
Chcete zkusit podobné snímky? Lukáš Gallo popsal, na co si dát pozor. „Základem je najít tu pravou houbu. Tedy aby byla zajímavá, vypadala dobře a byla na vhodném místě. Kdo ji chce fotit, musí si k ní lehnout, jinak to nelze vyfotit,“ řekl Gallo s tím, že další důležitou věcí je světlo. „V noci je třeba houbu nasvítit, ve dne na ni musí svítit sluníčko. Důležité je, aby se na ni člověk při focení díval v protisvětle,“ řekl Gallo.
Eva našla na malém plácku kolem stovky křemenáčů. Eva Peterová
