Na výstavě Modrá s podtitulem Modrá barva v tradiční kultuře a současném designu ukazuje, čím byla tato barva pro naše předky a jak s ní pracují textilní výtvarníci dnes. První část je věnována historii získávání modrého barviva barvířskými rostlinami – rdesnem, borytem a indigem. Nechybí ani horniny a minerály, z nichž se dříve vyráběly modré pigmenty a barviva.
„Návštěvník uvidí tisky na historických oděvech, ale i moderní interiérové doplňky – originální polštářky, taburety, obrázky. Svoji tvorbu představují i studenti Ateliéru designu oděvu zlínské univerzity a textilní designérky. Indigové barvy a modrotisk dříve nechyběly u lidového oděvu téměř v žádném regionu v Čechách, na Moravě a Slovensku. V 19. století byl velmi oblíbený na Valašsku a příznivce si získává i dnes,“ uvedla kurátorka výstavy Blanka Petráková.
Jak se vyrábí?
Na tkaninu byl natisknut negativní vzor pomocí formy namočené v rezervážní (rezistentní – pozn. red.) hmotě. Ta byla následně obarvena v indigu. Rezervážní směs zabraňuje pronikání barvy do látky, takže tam, kde byla, zůstane látka neobarvená. Potištěné plátno se barví zastudena a po vytažení z lázně barva na vzduchu oxiduje a získá modrý odstín. „Známe ale i vzory světle modré, žluté, zelené, oranžové. Dosáhlo se jich pomocí mořidel,“ poodhalila Petráková.
Boryt nahradilo indigo
Původně se v Evropě barvilo namodro borytem, který rostl i v českých zemích. Od 17. století se začalo více používat dovážené indigo z indigovníku barvířského z Indie. Přispěla k tomu móda syté modré barvy na oděvu španělského a holandského dvora.
Kde, kdy, za kolik?
Kde: Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně
Kdy: do 14. dubna, úterý – neděle 10 – 18 hodin, kromě vánočních svátků
Za kolik: 69 Kč, snížené vstupné 45, rodinné 145 Kč
Jak správně používat přírodní svíčky? Videoredakce ženských titulů