18°C
Proč bychom si měli dopřávat dorty? Navíc, když se všech stran slyšíme: pozor na cukr, pozor na tuky!
Já si myslím, že ze všech stran bychom měli slyšet: pozor na stres, na lidskou hloupost a neomalenost, na toxické lidi i vztahy, na nedostatek pohybu, sedavé stereotypní zaměstnaní, na zloděje. Život má být v rovnováze a k té patří sladký dort stejně jako pečený bůček. Z jídla se stalo nové náboženství a to je prostě špatně. Jídlo je nutnost, ale i životní styl. Jídlo si člověk má vychutnat. Tolik času, kolik stráví v kuchyni, by poté měl strávit u stolu s těmi, které má rád. Zdravě u toho komunikovat, nebo ještě zdravěji mlčet a prostě jen tak být.
Kolik za porci dortu zaplatit? Ceny se běžně pohybují kolem sedmdesáti korun a mnohem více a mnozí lidé tvrdí, že by tolik za porci nedali…
Tak to je různé. Všichni víme, jak to na trhu funguje s nabídkou a poptávkou. Cenotvorba je komplexní záležitost a suroviny nejsou to jediné, od čeho se odvíjí. Všude a prakticky vše se teď zdražuje. Za malý zákusek bych reálnou cenu viděl někde mezi 50-75 Kč, za větší do 150 Kč. Za cukrářské individuální monoporce pak do 200 Kč. Vyšší cenu, dovolím si tvrdit, u nás nikdo neobhájí. To ale neznamená, že ji zákazníci nezaplatí.
Vychutnáte si dortík denně? Nebo je to spíše svátek a tak bychom měli konzumaci dortů chápat?
Dezert mám od dětství spojený s odměnou. Nikdy jsem nesladil ani čaje, ani kávu a nepiju ani cukrem slazené nápoje. Víno mám nejraději suché a bublinky extra Dry. Mám svůj cukr ve formě kvalitního s láskou upečeného kusu dortu či dezertu opravdu rád. A to opravdu hodně.
Jak se změnily chutě Čechů? Stále si ještě rádi dají klasickou špičku či indiánka, nebo se už poohlížejí po něčem jiném?
Určitě rádi dají! A to je přece strašně dobře. Je to náš gastronomický poklad. Naše kulturní dědictví. Ať přijdete do jakékoliv »nóbl moderní« cukrárny u nás, nějakou variantu české klasiky tam najdete vždy. Zákazníci ji chtějí a chtít budou. Jako vepřo, knedlo, zelo. V těch dezertech je náš obrovský sentiment. Vzpomínky na dětství, prázdniny u babičky či na frontu na zákusek každý pátek. Já chuť toho větrníku mám pořád na jazyku. I tu frontu a lidi v ní. Jinak to, naštěstí, není a v blízké době nebude.
Máte pocit, že se v pandemii Češi více vrhli na domácí pečení? Zaznamenáváte větší nárůst zájemců, ať už o cukrářské kurzy nebo knihy?
To bez diskuze. Také na jejím začátku nejprve došla hladká mouka a hned po ní droždí. Do velké míry k tomu přispěla i první řada soutěže Peče celá země, která právě šla do finále. Každý jeden tzv. foodbloger dnes vydává sladkou kuchařku, byť se sladkým a priori nezabýval. Ten trend a poptávka jsou obrovské. A ještě několik let budou.
Češi jsou mistři v pečení cukroví. Běžně máme klidně deset a více druhů. Jak jste na tom s pečením cukroví vy? Které druhy nesmí chybět na Vašem vánočním stole?
U nás je to jednoduché. Pro zákazníky máme kazetu dvanácti druhů. Pro nás dva nebo tři. Linecké s domácím džemem, vanilkové rohlíčky s vanilkou a vlašáky ze zahrady. Ještě taky pomalu kynutou vánočku s milionem rozinek. Méně je více. Vánoce jsou pro mě spíše obdobím klidu a rodiny, světla a tepla aromatické svíčky, čas nových příběhů a odpuštění. Vánoce miluju; je v nich v kostce celé mé dětství.
Jak budete trávit letošní Vánoce? Máte nějaké rituály, které dodržujete?
Před Vánocemi je tradicí návštěva sourozenců s rodinami a také širší rodiny a babiček na Kyžlířově, malé vísce uprostřed Oderských vrchů. Odtud si dovezeme jedličku. Štědrý den bude s partnerovými rodiči a babičkou. Tchán uvaří rybí polévku, společně s tchyní připraví salát a rybu k večeři. Obejdeme přátele a určitě se stavíme v kostele. Podívám se k nebi a pozdravím své rodiče a dědečky. Budeme spolu a to je ze všeho nejvíc.
A co Silvestr? Bilancujete, slavíte, dáváte si předsevzetí?
Pro mě je Silvestr jen další den, ve kterém se neděje nic nového, zvláštního. Je to den v roce, kdy zjišťujeme, kolik jsme toho ten rok zvládli či zvládnout mohli. Mám to nastavené tak, že to, co dělám, je v každém okamžiku podle mého nejlepšího vědomí a svědomí. Neubližuju a nikoho cíleně nezraňuju. Pomáhám, když a kde to jde a kde to má smysl. Pro mě tím dnem nic nekončí, ale je to přesně naopak.
Vánoční pečení: Išelské cukroví
Vánoční pečení: Išelské cukroví Videohub
