9°C
Nález mladých čirůvek májovek mu po zimě udělal radost. „Na Ostravsku už také jedou, většinu nechám dorůst, ale pár plodnic jsem prostě musel vzít do polívky. Ta vůně je božská,“ raduje se Pavel, který z hub ale nakonec místo polévky připravil kanapky s křepelčími vajíčky.
Čarodějné kruhy
„Je to houba mnoha využití, nejlepší je ale pro nedočkavé, například pro mne samotného. Stačí hodit jen na máslo se solí, kmínem a pepřem, ale hodí se skvěle i do omáček či rizota,“ popsal pro Blesk.cz houbař. „Překvapila mě také nulová červivost, to je u této houbičky málokdy,“ dodal spokojeně.
Oblíbenost houby potvrzuje i známý mykolog Jaroslav Malý. „Je to výborná jedlá houba, má krásně okurkovou, moučnou vůni a husté lupeny. Miluje travnaté lokality, roste v takzvaných čarodějných kruzích v parcích, křovinách nebo pod ovocnými stromy,“ vysvětluje Malý.
Záměna se závojenkou olovovou
Je možné tuto lahodnou jarní houbu s něčím jedovatým poplést? V mykologických atlasech se uvádí možná záměna se smrtelně jedovatou závojenkou olovovou.
„Čirůvka májovka vyrůstá většinou v květnu nebo počátkem června a vyznačuje se bílými hustými lupeny, zatímco závojenka olovová roste obvykle až v červenci a její lupeny jsou krémově nažloutlé, později až lososově narůžovělé,“ uvádí Malý s tím, že i závojenka olovová se ale výjimečně může někdy objevit už v půli června. Obě houby ale většinou vyrůstají i na jiných místech.
Na smrže pod jasany
Z dalších jarních hub si houbaři užívají i výborného smrže. „Jsou velmi chutní, dají se plnit, takže rozříznout na dvě půlky, naplnit masem, spíchnout špejlemi...,“ radí mykolog. Hodí se i do omáček a masitých pokrmů.
„Chuť se liší druh od druhu, nejchutnější jsou smrže z okruhu smrže obecného. Připomíná mi to něco mezi oříškem a jablkem, ale takhle to vnímám já, cítím tam trošku oříškovou chuť,“ přibližuje.
Jak smrže poznat? Neznalí je zaměňují za kačenky české, znalí se nespletou. Ví, že mají žebernatý klobouk. „Mají v klobouku dolíčky, připomíná to včelí plást,“ popisuje Malý a vysvětluje, kde smrže najít. „Když má člověk zkušenosti, tak by je měl objevit. Vyrůstají převážně pod jasany, při okrajích lesů. Výskyt je spíše krajový, někde jsou lokality vzácnější,“ uznává Malý.
V poslední době se v mykologii ohledně smržů rozhořela velká debata. „Rozlišování smržů není jednoduché, dříve se klasifikovalo 7 až 8 druhů smržů. Ale teď se zjistilo, že těch druhů je mnohem víc, může jich podle jedné studie na základě genetické analýzy dokonce být až 75 druhů. Musíme nějakou dobu počkat, až se v tom udělá pořádek,“ dodává Malý.
Ceněná tržní houba
Dobrou zprávou je, že za jedlé se považují všechny smrže, byť stejně jako u kačenky české, ale v mnohem menší míře mohou způsobit trávicí potíže.
Zajímavá je i tržní cena smržů. „Po lanýžích je to nejcennější tržní houba. V některých letech se cena dokázala vyšplhat i na víc než tisíc korun za kilo. Vím, že existovala skupina lidí, kteří si vytipovávali lokality v Americe, kde hořelo, a rok poté tam jezdili a už věděli, kde je hledat. Smrži na těch spáleništích vyrůstali ve větším množství a jim to zaplatilo letenku a ještě vydělali,“ uzavírá Malý.
Jaké další jarní druhy hub právě rostou? Jak je poznat? Podívejte se ZDE!
Rostou houby nejvíce při úplňku? Mohou se sbírat houby, které okousala zvěř, a tím pádem se dá věřit, že jsou jedlé? Tyhle a další mýty vyvrací mykolog Michal Mikšík.
