Více než polovina Čechů si myslí, že naše sebevědomí je nižší, než by mělo být. Na desetibodové škále by ho oznámkovali známkou 6,4. „Češi mají tendenci své sebevědomí podceňovat. Ve chvíli, kdy hodnotí sami sebe, volí průměrně o 4 % horší známku, než jak si myslí, že by jejich sebevědomí hodnotili ostatní,“ uvádí Adéla Denková z projektu Česko v datech.
„Sebevědomí Čechů je často bezdůvodně nízké. A to i v případech, kdy toho umíme nebo víme dost,“ říká Radek Jaroš, český himálajský horolezec, který díky svým výstupům na všech 14 osmitisícovek bez použití kyslíkového přístroje patří do síně slávy světového horolezectví.
„Myslím, že v Česku je to do jisté míry dáno historicky, protože byly doby, kdy se lidé báli jakkoliv vyčnívat. Osobně se sebevědomím také často bojuji. Je zapotřebí vážit si předně sám sebe a nenechat se negativně ovlivnit okolím,“ dodává. Lepší skóre sebevědomí, než má běžná populace, mají podnikatelé. Nejen, že si více věří, ale za zdravé považují i vyšší sebevědomí než ostatní Češi.
Kdo je nejsebevědomější?
Míra sebevědomí není stejná napříč Českem. Nejvíce si věří obyvatelé Ústeckého kraje, kteří své sebevědomí hodnotí známkou 6,62. Republikový průměr přitom dosahuje úrovně 6,36. „Překvapivě nízko se naopak umístila Praha, a to s hodnotou 6,26, která je zároveň pátou nejnižší ze všech krajů,“ uvádí Adéla Denková. Nejníže vnímají míru vlastního sebevědomí lidé na Plzeňsku (6,21).
Mezi kraji se liší i zkušenosti s prožitými náročnými situacemi. „Například živelní pohromu typu požáru nebo povodně nejčastěji zažili lidé v Olomouckém kraji, kteří také mají nejčastěji za sebou záchranu lidského života. A výchovu více než tří dětí zase nejčastěji uvádějí obyvatelé Ústeckého kraje,“ říká Denková.
Jaký chceme plat?
Přibližně každý devátý Čech je výrazně nespokojený se svým platem. Největší podíl rozmrzelých pracantů má Moravskoslezský kraj, kde se za přiměřeně ohodnocené považuje pouze 42 % lidí. Nespokojení lidé nejčastěji touží po mzdě v rozmezí třiceti a čtyřiceti tisíc korun.
Výše vytoužené mzdy koresponduje se sebevědomím. „Například lidé, kteří své sebevědomí hodnotili nejnižšími známkami, by se spokojili se mzdou v rozmezí dvaceti a pětadvaceti tisíc korun,“ říká Denková.
Kdo chce vyšší plat, musí pro to ale něco udělat. Podle výzkumu si tak už více než polovina Čechů (55 %) alespoň jednou v životě požádala o zvýšení mzdy. „Zbývajících 45 % lidí si o zvýšení mzdy dosud nikdy neřeklo. I to může ukazovat na to, že jsme málo sebevědomý národ,“ popisuje Denková. S žádostí o zvýšení platu také podle výsledků průzkumu častěji uspěli muži (ve 40 % případů) než ženy (25 %).
Nejvíc obdivujeme Havla, Gotta a Jágra
Nízké sebevědomí jde ruku v ruce i s nízkou mírou národní hrdosti. Téměř polovina lidí si nevybaví situaci, kdy Češi jako národ prokázali sílu. Zbytek pak nejčastěji sází na listopad 1989, srpen 1968, boj s pandemií koronaviru, války nebo sportovní události. Konkrétní vzory lidé hledají hlavně mezi politiky.
Jedničkou je jednoznačně Václav Havel následovaný dalším politikem, a to T. G. M. Z hudebníků vede Karel Gott a sportovcům dominuje Jaromír Jágr. Českou historii zastupují Karel IV. a Jan Hus.
Problém se vzory ale mají podnikatelé. Téměř polovina si nedokázala vzpomenout na žádného uznávaného byznysmena. Jako sebevědomé Čechy zmiňují nějčastěji Karla IV., Václava Klause či Andreje Babiše.
Sebevraždy kvůli pandemii. Jak covid decimuje lidskou psychiku?
Sebevraždy kvůli pandemii. Jak covid decimuje lidskou psychiku?
