Požár od cigarety, život na vozíčku
František úspěšně podnikal, měl dům na hypotéku, kterou splácel, a nikdy by ho nenapadlo, že skončí na ulici. Jednou ale přišla osudová chyba. „Usnul jsem s cigaretou, upadl do komatu a probral se až za tři měsíce v nemocnici. Celkem jsem v ní zůstal devět měsíců a zbyl mi invalidní vozíček,“ vzpomíná pro Blesk.cz na období před osmi lety.
Pak už podle Františkových slov šlo všechno do háje, zemřela mu manželka. „A já jsem to všechno vzdal. Podnikání skončilo, neplatila se hypotéka na dům, rostly dluhy,“ popisuje.
Noci pod mostem, jídlo z popelnice
O dům nakonec přišel a skončil na ulici, kde byl více než rok. „Roli tam pak už hrál i alkohol, ale nebyl to hlavní důvod toho, že jsem zůstal na ulici,“ přiznává František. Na ulici vydržel jednu zimu, spával pod mosty, ve výklencích domů, vybíral kontejnery.
Nakonec ho kamarádka zavedla do Armády spásy, kde, jak František věří, mu zachránili život. Tam po několika měsících potkal svou současnou manželku Pavlu a byla to láska na první pohled. Paní Pavla se ocitla na ulici po smrti svého manžela. Jejich děti už v té době byly dospělé a samostatné, nicméně neměly dostatek peněz, aby se o maminku postaraly.
Svatba a byt!
V listopadu 2018 se Pavla s Františkem vzali a před rokem se z azylového domu přestěhovali do sociálního bytu. „Je to něco úžasného, střecha nad hlavou, teplíčko, milující manželka po boku, co víc si člověk může přát,“ raduje se bývalý podnikatel.
František má dnes invalidní důchod třetího stupně, jeho manželka má první stupeň. Většina peněz tak padne na nájem. „Máme ale štěstí, že nám i nadále pomáhá Armáda spásy. Nebýt této organizace, jsem dnes asi mrtvý,“ přiznává František, který ale nezahálí a opět má sny o podnikání.
Nejde házet flintu do žita
„Plánů mám spoustu, chtěl bych zase začít podnikat, mám tu i počítač, připravuju všelijaké podklady. Uvidíme, co se s tím dá dělat,“ věří v ještě lepší zítřky František.
Bývalý bezdomovec také pro Blesk.cz přiznal, že nevěřil, že by se život na ulici někdy mohl týkat i jeho. „Byl bych rád, aby lidé bezdomovce neodsuzovali, protože na ulici se skutečně může dostat každý. Pak i rozumíte těm, kteří tam pijou, protože zvlášť v zimě je alkohol jako hřejivá deka.
Ale taky je důležité, že i ten, kdo dnes spí na lavičce v parku, se z toho parku zase může dostat. Jen nesmí házet flintu do žita, musí trochu chtít,“ uzavírá František.
Dlouhodobé pití alkoholu. Jak poznáte, že začínáte mít problém?
