18°C
Firma Recompose, která s posmrtným kompostováním přišla, tvrdí, že její proces ušetří více než tunu uhlíku ve srovnání s kremací nebo tradičním pohřebem. Projekt by se měl ve Washingtonu naplno rozjet přesně za rok.
Zájem má už 15 tisíc lidí
Generální ředitelka a zakladatelka firmy Katrina Spadeová pro BBC News, uvedla, že obavy ze změny klimatu byly hlavním důvodem, proč o tuto službu projevilo zájem už 15 tisíc lidí. „Tento projekt se posunul směrem k praxi tak rychle proto, že si uvědomujeme naléhavost změny klimatu a uvědomujeme si, že je třeba začít něco dělat.“
Spadeová s nápadem přišla před 13 lety, když začala uvažovat o své vlastní smrti, ve chvíli, kdy jí bylo třicet let. „Když zemřu, neměla bych této planetě, která mě chránila a podporovala celý můj život, vrátit, co jsem opustila? Je to logické a krásné,“ popsala své důvody.
Autorka projetku tvrdí, že přirozená organická redukce těla zabraňuje ve srovníní s kremací uvolnění až 1,4 tun uhlíku do atmosféry. A je přesvědčena, že existuje, v porovnání s tradičním pohřebem, u něhož se vezme v úvahu doprava a konstrukce rakve, podobná úspora.
„Pro mnoho lidí to rezonuje se způsobem, jakým se snaží žít svůj život. Chtějí si vybrat, co se stane s jejich tělem po smrti, aby to bylo v souladu s jejich životním postojem,“ dodává Spadeová.
Jak kompostování probíhá?
Proces zahrnuje položení těla do uzavřené nádoby s dřevěnými štěpkami, vojtěškou a slámou. Během kompostování se tělo pomalu otáčí, aby se zbavilo mikrobů. O třicet dní později jsou zbytky (necelý kyblík humusu) k dispozici příbuzným, aby je využili jako kompost při sázení rostlin nebo stromů.
Celý technický postup je podpořen čtyřletým věděckým výzkumem. Spadeová při něm spolupracovala s doktorkou Lynne Carpenter Boggsovou z Washington State University. Ve státě Washington je už zavedenou praxí kompostování hospodářských zvířat. Úkolem profesorky Boggsové bylo přizpůsobit ho lidským pozůstatkům a zajistit, aby zbytky byly šetrné k životnímu prostředí.
Rychle a bezpečně
Pilotní studie proběhla se šesti dobrovolníky, kteří před svou smrtí dali nadšený souhlas. Podle vědkyně dosahovalo jejich tělo během kompostování teploty 55° C. „Jsme si jisti, že díky vysokým teplotám došlo ke zničení drtivé většiny různých organismů způsobujících onemocnění a také pozůstatků léčiv v těle,“ dodala Boggsová.
Katarina Spadeová věří, že je jen otázkou času, než bude tento způsob nakládání s lidskými ostatky široce dostupný v USA i jinde. „Měli jsme spoustu ohlasů z Velké Británie a dalších částí světa a doufáme, že když to půjde, otevřeme pobočky v zámoří,“ dodala.
Iniciativu vítáme, říká česká odbornice
Nápad se líbí i Blance Dobešové z české organizece Ke kořenům, která se zabývá ekologickým pohřbíváním. „Iniciativu Katrine Spadeové sledujeme už od jejich začátků a velmi kompostování fandíme. Projekt "kompostária" je navržený tak, aby byl maximálně šetrný vůči přírodě a zároveň je maximálně šetrný vůči pozůstalým. Zatímco českým krematoriím se pozůstalí kvůli ponurosti jejich interiérů vyhýbají, v kompostáriu budou mít lidé možnost rozloučit se se svým zemřelým v krásném prostoru, plném světla a zeleně," říká k nápadu Dobešová.
Rtuť v ovzduší
A zdůrazňuje i ekologický aspekt. „Krematoria jsou poměrně neekologická, jejich provoz je energeticky náročný a během spalování se uvolňuje do ovzduší rtuť, která je významným neurotoxinem. Přišlo by nám tedy skvělé, kdyby kompostárium vzniklo i v České republice, v době ekologické krize je to to nejlepší řešení, kdy člověk po své smrti přírodu nezatěžuje, ale naopak jí prospívá," dodala Dobešová.
Petr Pavel na pohřbu Luboše Dobrovského
Petr Pavel na pohřbu Luboše Dobrovského Blesk TV
