Kolik let už uplynulo od doby, co jste se na Malvazinkách zabydlel, a čím vás dům zaujal?

Bydlím tu přes čtyřicet let, moje žena asi o deset let méně. Musím ale přiznat, že nejspokojenější jsem tu právě od chvíle, kdy sem Adina přišla. Celkově to tu zkrásnělo! Dům, který je ze třicátých let minulého století, mi hned padl do oka, dýchala z něho historie a já mám rád tak trošku tajemné věci. Líbila se mi i zahrada a vůbec celé to okolí, klid a příroda. Jinak to místo bylo nejspíš dílem osudu. Už jako malý kluk jsem podnikal poznávací výpravy po Praze a jednou jsem zabrousil i na Malvazinky. Překvapilo mě, jak je tam hezky, a řekl jsem si, že jednou bych tu chtěl bydlet, což se mi splnilo.

Dům byl starší, takže vás opravy nejspíš neminuly. Vzpomenete si na první zásadnější proměnu?

Proměny se začaly odehrávat s příchodem manželky. Vzpomínám si, že nejdříve se pustila do výměny starých tapet. Byla to dřina, protože se to muselo z poměrně velkých ploch seškrabávat. Dům se ale upravoval postupně. Byl vlastně rozdělen na dvě bytové jednotky, nahoře bydleli moji rodiče. Velikou rekonstrukci jsme dělali těsně po revoluci, kdy jsme se snažili dát dům do původního stavu.

Dům, který dýchá historií, manželé Sobotovi zrekonstruovali velmi citlivě
Dům, který dýchá historií, manželé Sobotovi zrekonstruovali velmi citlivě
Autor: archiv Luďka Soboty

Prováděli jste úpravy na vlastní pěst, nebo s architektem?

Samozřejmě s architektem, který byl bezvadný a vše navrhl velmi citlivě, v souladu s historickým rázem té stavby. Prostory tu vlastně byly dané, velkou radost jsme měli z toho, že se podařilo obnovit původní schodiště z přízemí do prvního patra, které bylo zazděné, což bylo samozřejmě na škodu. Muselo být ale udělané hodně poctivě, protože bylo zachovalé a téměř se nemuselo opravovat. Vypadá stylově, a ještě k tomu krásně vrže.

Kde jste sháněli nábytek a dekorace?

Pár hezkých starých kousků jsem tady už měl, žena je nechala zrenovovat. Něco se dokupovalo v bazarech nebo ve starožitnostech, takový styl máme oba rádi. Musím ale podotknout, že jakékoliv nákupy nesnáším, takže to opět obstarávala moje žena, která si naopak nakupování užívá.

Dá se tedy říct, že máte se ženou stejný vkus a vesměs se shodnete?

Většinou se nám líbí stejné věci, určitě se kvůli výběru židle nebo vázy nehádáme. Snad až na nějaké ty prkotiny... Jednou jsem třeba Adině naznačil, že je v domě nějak překytkováno. Pokojové květiny jsme totiž měli i v koupelně a na záchodě. No, a když na mě všude padalo kapradí, tak už jsem se holt ozval. A žena to nakonec uznala.

Některé kusy nábytku jsou zrenovované
Některé kusy nábytku jsou zrenovované
Autor: archiv Luďka Soboty

Chystáte ještě nějaké podstatnější úpravy v domě nebo na zahradě?

Zásadní rekonstrukci už neplánujeme. Na jaře chceme dát dohromady terasu na zahradě, kterou jsme natřikrát zvětšovali, a teď se propadá. Pokud vím, žena už to řeší s architektem, byli vybírat dlažbu, která by se na terasu hodila a ladila i s okolním prostředím.

Které místo u vás doma patří k vašim nejoblíbenějším?

Určitě je to zahrada. Už se těším, až bude hezky a většinu času budeme trávit zase venku. I když s jarem začne i hrabání a pak sekání trávy a běžná údržba zahradních zákoutí. Zatímco do domácích prací se nijak nezapojuji, nevařím ani nekutím, práce na zahradě mě baví. Rád taky štípu dříví na táborák, ale rád se i natáhnu na pohovku, která je součástí zahradní výbavy, a jen tak se kochám pohledem na Paví vrch a odpočívám. Náročnější práce, jako je údržba dřevin nebo popínavých rostlin, které zdobí fasádu domu, nechávám ovšem na odbornících.

Koho to napadlo nechat dům obrůst rostlinami?

Je to jeden z nápadů mé ženy. Barák nechala porůst loubincem a vistárií a ateliér zase břečťanem. Vysadila to v době, když čekala našeho syna Ladislava, takže to tu roste už sedmadvacet let. Díky tomu je na jaře dům zahalený do fialových květů, v létě je zelený a na podzim září červenou a žlutou. Není to pouze okrasa, ale i ochrana a izolace před vlhkostí. A údržba? Na tu si každý rok zveme dva horolezce, protože rostliny se plazí až na střechu a je třeba je pravidelně stříhat.

Část vybavení pořídili manželé Sobotovi v bazarech a starožitnictvích
Část vybavení pořídili manželé Sobotovi v bazarech a starožitnictvích
Autor: archiv Luďka Soboty

Máte zahradu spíš jen okrasnou, nebo i sem tam nějaký ten zeleninový záhonek?

Zahrada je terasovitá a okrasná. Chtěli jsme z ní vytvořit spíš intimní prostředí, kam by nebylo vidět. K letitému smrku jsme tak nechali vysadit ještě další smrky, borovice a jedle. Jenže ty stromy jsou už teď všechny hodně vzrostlé, takže si občas říkáme, jestli jsme to nenechali zarůst až moc. Žena tu pěstuje už jen pár bylinek, mátu, petržel nebo libeček. Kdysi zkoušela i nějakou zeleninu, ale té se tu nevedlo.

Zmínil jste syna Ladislava, žije s vámi stále pod jednou střechou?

Nedávno se kluk odstěhoval. S přítelkyní si pronajali byt tady nedaleko. Chtějí si vyzkoušet bydlet sami. Takže jsme osiřeli. Máme ovšem v plánu rozšířit prostor ateliéru, ze kterého by pro ně vzniklo pohodlné bydlení. Kdo ví, možná se k nám mladí po čase vrátí. My bychom byli moc rádi, protože máme skvělý vztah.

Autor: archiv Luďka Soboty

A jaké je vaše pracovní nasazení?

Společně s mojí ženou Adrienou, Jirkou Krampolem, Miluškou Voborníkovou a dalšími kolegy hrajeme v Divadle Semafor velmi úspěšné představení s názvem Návštěvní den u Miloslava Šimka. Naskočil jsem také do televizních seriálů Na vodě a Doktor Martin s Miroslavem Donutilem v hlavní roli. V létě mě možná čeká ještě jeden pohádkový seriál a s Petrem Vondráčkem nebo se ženou jezdíme i zájezdová představení.